шаблоны wordpress.

Setkání J.E. prezidenta RF V. Putina se zástupci světových tiskových agentur

Petrohrad – Ruský prezident Vladimir Vladimírovič Putin uspořádal 24. května 2014 setkání s ve-doucími zástupci zahraničních tiskových agentur.

V. Putin: Děkuji vám za váš zájem o dění v Rusku, o práci Petrohradského ekonomického fóra. Mimochodem vidíme, že tento zájem se z roku na rok nezmenšuje, ale naopak roste.

V tomto roce jak počet publikací, tak i počet nejrůznějších informativních materiálů o činnosti Petrohradského ekonomického fóra je větší než v loňském roce a v předchozích letech. To nám dělá radost.

Došlo k velmi dobrým kontaktům s našimi partnery ve všech oblastech výroby, ve všech sektorech ekonomiky. Právě teď jsem měl velmi věcné a zajímavé setkání s šéfy nejvýznamnějších světových společností působících v oblasti palivo-energetického komplexu.

Podle mého názoru, stále ještě nedokončili jednání nebo právě dokončují, vyměňují si názory na stav světové energetiky, formulují své návrhy, co a jak je třeba udělat pro stabilizaci světového energetického trhu. Na tomto setkání jsem je také požádal, aby předložili návrhy i pro Rusko.

Celkově jsme spokojeni s tím, jak pokračuje naše práce s partnery. Mnozí z nich již dlouho pracují v Rusku, na našem trhu, mají ve svých účetních rozvahách dostatečně velké rezervy, díky čemuž se zvyšuje kapitalizace společnosti, usnadňuje se v této souvislosti jejich přístup k finančním trhům.

Někteří zástupci ruské části publika vyslovili přání, aby se dále zdokonalovala ruská legislativa, včetně týkající se fiskálních záležitostí. V blízké budoucnosti projednáme to s nimi, možná začátkem června.

Co se týče našeho dnešního setkání, rád bych ještě jednou zopakoval, že jsme velmi rádi, že projevujete zájem o spolupraci s námi. Chci pogratulovat vašemu kolegovi, panu Michajlovovi. Tento rok slaví naše největší tisková agentura ITAR-TASS 110 let od svého založení. Je to značka známá po celém světě. Doufám, že pod jeho vedením tisková agentura ITAR-TASS nabere nový dech, zažije nový rozvoj, včetně spolupráce s vámi.

Pokud jde o zmíněné publikum, je velmi reprezentativní. Prostřednictvím vašich agentur je zajišťováno asi 80 % všech světových informačních toků. V tomto ohledu samozřejmě lze váš vliv na informační agendu ve světě a v jednotlivých zemích jen těžko přecenit – je velmi velký, ne-li klíčový, rozšiřuje se poté vašimi kolegy v médiích, tištěných, elektronických, v internetu. Doufám, že se nám dnes podaří v průběhu vzájemné komunikace promluvit si o problémových otázkách, o tom, jak budovat vztahy s ruskými oficiálními strukturami a rovněž s vašimi kolegy na ruském trhu.

A to je vlastně vše, co jsem chtěl říct na začátku. Děkuji moc za vaši pozornost. Navrhuji přejít k volné diskusi. Pokud máte jakékoliv dotazy, doufám, že budou, můžeme o nich debatovat, a já se budu snažit odpovědět na vaše otázky.

Vážení kolegové, prosím.

S. Michajlov: Vladimire Vladimiroviči, děkuji moc za samotnou příležitost setkat se s vámi.

Myslím, že by bylo spravedlivé poskytnout první slovo Florence Biedermannové, která reprezentuje nejstarší francouzskou agenturu Agence France-Presse, mající téměř 200 let historie, a to jako jediné ženě za tímto stolem. Tak to vyšlo. Prosím.

F. Biedermannová (podle překladu): Vážený pane prezidente, brzy pojedete do Francie na oslavy 70. výročí vylodění spojenců v Normandii. Budete mít při této příležitosti samostatná jednání s hlavy státu, kteří tam budou přítomni? A mohu-li si dovolit položit ještě další otázku o jiném tématu: uznáte legitimitu prezidenta, jenž bude zvolen na Ukrajině?

V. Putin: Tak za prvé. Ohledně mé cesty do Normandie, tato bude omezena na téma, kvůli kterému se všichni sejdeme. Skutečně francouzský prezident potvrdil své pozvání, samozřejmě, bylo s díky přijato. Během druhé světové války naše země stály v jedné řadě, bojovaly s nacizmem. A jak víte, národy Sovětského svazu a Ruska na oltář společného vítězství položily hodně, udělaly mnoho pro toto společné vítězství nad nacizmem, proto je jen přirozené, že se všichni setkáme v Normandii. Vzdáváme hold našim spojencům v koalici: Američanům stejně jako Britům a Francouzům, nezapomínáme na účast Francouzů jak v odboji, tak i na jejich přímou účast na frontách druhé světové války, včetně legendární letky „Normandie-Něman“.

Zda se v tomto kontextu budou konat nějaké schůzky? Jak jsem vyrozuměl, francouzský prezident by si jednu samostatnou schůzku přál, chtěl by diskutovat o otázkách, spojených s bilaterálními vztahy a mezinárodní agendou. Samozřejmě jsem nakloněn jakémukoliv jednání. Jestliže denní plán prezidenta Francie to umožní, rád se s ním setkám a promluvíme si o tématech společného zájmu. To za prvé.

Druhá část Vaší otázky se týká uznání nebo neuznání voleb na Ukrajině. Včera jsem velmi podrobně odpověděl na tuto otázku. Jeden z Vašich kolegů málem mě naruby obrátil, s různých stran se k tomuto tématu přibližoval. Odpověděl jsem, ale můžu zopakovat. Podle mého názoru bylo by mnohem logičtější splnit dohodu, i kdyby jen ve zkrácené podobě, která byla dosažena mezi prezidentem Janukovyčem a opozicí dne 21. února tohoto roku. Nezpochybňovat od prvopočátku, od prvních kroků alespoň nějaký díl legitimity budoucí ukrajinské moci tím, že při existenci právně funkčního stávajícího prezidenta Ukrajiny nemůžete provádět volby jiného prezidenta, to je zřejmý fakt, stačí si otevřít Ústavu Ukrajiny a podívat se, co je tam napsáno.

V tomto ohledu by bylo logičtější, a podle mého názoru i důkladnější, uskutečnit zpočátku referendum, přijmout ústavu a poté na bázi základního zákona, nového základního zákona uspořádat volby. Ale současná kyjevská vláda a lidé, kteří kontrolují moc, se rozhodli jít jinou cestou. Chtějí zpočátku uspořádat volby a poté začít provádět změny. Jaké změny, zatím nelze pochopit, ale vždyť to je vždy otázka diskuze a určitých dohod ve společnosti.

Víte, o čem přemýšlím? Ti lidé, kteří kontrolují moc v Kyjevě, a hlavní kandidáti na post prezidenta – to jsou přece jen různí lidé, a možná ti, kteří dnes mají kontrolu, nemají zájem na tom, aby nově zvolený prezident byl zcela legitimní. Možné je i toto. Vede se tam přece vážný vnitropolitický boj. Ale koneckonců jde o vnitřní záležitost Ukrajiny. Mohu jen zopakovat to, co jsem včera řekl: budeme respektovat jakoukoliv volbu ukrajinského lidu.

F. Biedermann: Pokud jsem Vás správně pochopila, legitimním prezidentem zůstane prezident Janukovyč? I po volbách? Já mluvím o legitimitě.

V. Putin: Víte, mám za to, že všichni umíme číst. Zkusme otevřít ústavu a přečíst si, co je tam napsáno. Vždyť jsme dospělí lidé a umíme číst. Přečtěte si, co je napsáno v ústavě, vezměte si ukrajinskou ústavu a přečtěte si to. Tam se říká, že existují čtyři legitimní způsoby, jak zbavit úřadujícího prezidenta moci: úmrtí, neschopnost vykonávat funkci ze zdravotních důvodů, impeachment – a ten se podle pravidel stanovených touto ústavou nekonal, a osobní rezignace, kterou prezident musí předložit osobně při návštěvě parlamentu. Buď se budeme držet ústavních norem, nebo prohlásíme, že to není důležité.

Proto můj postoj spočívá v tom, že se zpočátku měl vyřešit tento problém. Protože dnešní moc v Kyjevě se rozhodla jednat jinak, dobře, ať bude aspoň tak. My v každém případě máme zájem na tom, aby byly vytvořeny podmínky pro stabilizaci situace. Vždyť nyní se mluví o čem? Že poté bude přijata nová ústava. A pokud ano, pak se nově zvolený prezident může stát jakousi přechodnou postavou, nebo naopak soustředí ve svých rukou maximální mocenské kompetence. Jistě jak první, tak druhý scénář bude spojen se zostřením politického boje uvnitř země.

Bezpodmínečně budeme, jak už jsem řekl, respektovat volbu ukrajinského lidu a budeme pracovat s mocenskými orgány vytvořenými na základě těchto voleb

S. Michajlov: Prosím, nyní kolega z tiskové agentury Xinhua, což v ruském jazyce, jen málo lidí to ví, znamená „Nová Čína“.

V. Putin: Okamžik, omlouvám se, chci se zeptat Florence: jste spokojená s odpovědí?

F. Biedermann: Ano, jsem spokojena.

V. Putin: Merci beaucoup.

S. Michajlov: Prosím, pan Zhou.

Sishen Zhou: Za prvé, dovolte mi pogratulovat Vám k úspěšnému jednání s prezidentem ČLR Si Ťin-pchingem. Ve společném prohlášení, přijatém na závěr, se uvádí, že vztahy dosáhly nové úrovně.

Moje otázka je o tom, jak rusko-čínské vztahy mohou sehrát, podle Vašich slov, větší roli při stabilizaci mezinárodních vztahů a rozvoji obou našich zemí?

Moje druhá otázka: Jaký vliv, podle Vašeho názoru, má na situaci ve světě blížící se 70. výročí Vítězství v druhé světové válce, a jakým způsobem můžeme uvítat toto datum?

V. Putin: Samozřejmě, výsledky našich setkání v Šanghaji před pár dny a podepsané dokumenty hovoří o nové kvalitě vztahů mezi Čínskou lidovou republikou a Ruskou federací. V posledních letech, v předchozích letech jsme opakovaně zdůrazňovali vysokou úroveň naší spolupráce, ale práce, kterou jsme udělali v uplynulých dnech v Šanghaji, a dosažené dohody poskytují všechny důvody prohlašovat, že jsme udělali další krok vpřed pro zlepšení kvality našeho důvěrného dialogu a posunutí strategického partnerství na novou úroveň.

Souvisí to nejen se smlouvou o dodávkách plynu, ačkoli to je, samozřejmě, do jisté míry, správně to říkají odborníci, epochální událost. Pro nás je to obdoba toho rozhodnutí, které bylo přijato svého času, v 60. letech, sovětským vedením a vedením Spolkové republiky Německo, a které je spojeno se známým kontraktem „plyn výměnou za potrubí“ . Dnes vyrábíme sami potřebné produkty, včetně potrubí širokého a velkého průměru. Pro nás je to příležitost vykročit do Asijsko-Tichooceánského regionu, k hlavnímu spotřebiteli. Existence takové rozměrné smlouvy – a její hodnota činí 400 miliard dolarů, jak víte, – umožňuje ekonomicky životaschopný rozvoj plynofikace celého ruského Dálného východu a východní Sibiře. Je pro Ruskou federaci to nejdůležitější v této smlouvě.

Pro Čínskou lidovou republiku jde o příležitost ke snížení deficitu energetických zdrojů. A v neposlední řadě, také jsem o tom mluvil včera, cítíme, samozřejmě, obavy vedoucích činitelů čínského státu, spojené s potřebou zlepšení ekologické situace ve velkých městech. Jak víme, zemní plyn je nejekologičtější formou uhlovodíkových surovin. Samozřejmě velmi doufáme, že naše spolupráce bude schopná zlepšit situaci ve velkých čínských městech z hlediska ekologie.

Ale dalším krokem je možnost podepsat stejný kontrakt na takzvané západní trase. První smlouva je spojena s východní cestou, to je na východě Číny, a druhá – ta je západní. První těžařská základna – to jsou nová naleziště Kovykta a Čajanda s celkovým objemem potvrzených těžitelných zásob tří trilionů kubických metrů, odhaduje se na 30 let těžby a dodávky. Ve skutečnosti jsme přesvědčeni, že déle – na více než 50 let je to vypočteno, ne méně. A západní trasa bude čerpat z jiné těžařské základny, je to ze zdrojů západní Sibiře. Ten bude levnější, celý tento projekt. A protože klíčové otázky týkající se výpočtu cen, tvorby cen, s určitou podporou, poskytováním úlev z obou stran – tyto mechanismy jsou již propracovány, druhý projekt, v případě pozitivního postoje čínských partnerů k němu, může být realizován dokonce rychleji než na východě. Ale, samozřejmě, souvisí to se zákazníkem, s jeho potřebami při rozvoji jednotlivých oblastí Čínské lidové republiky, je to předmět samostatné diskuse.

Věci se ale neomezují pouze energetikou nebo uhlovodíkovou energetikou. Pokračujeme v naší diskusi o jaderné energii, o moderních a nových formách práce v oblasti energetiky, včetně alternativních zdrojů. Přikládáme velký význam spolupráci v oblastech vysoké technologie: jde o letecký průmysl, kosmický výzkum, zdravotnictví. A rovněž pro Čínu a pro Rusko je velmi důležitá spolupráce ve měnové a finanční oblasti.

Není žádným tajemstvím, že Čínská lidová republika stejně jako Ruská federace jsou země s velkými rezervy zlata a deviz. Číně patří první místo co do zlatých a devizových rezerv na světě. Pro nás je velmi důležité, abychom tyto prostředky racionálně a spolehlivě využívali a musíme společně přemýšlet o tom, jak to udělat, majíce na paměti mimořádně obtížnou situaci ve světové ekonomice, turbulentní procesy, které pozorujeme. Musíme zajistit a zaručit bezpečnost těchto úspor a jejich racionální a efektivní využití. Pak jsou tu platby v národních měnách, juanech a rublech. Učinili jsme první kroky, ale je to stále velmi skromné, budeme i nadále přemýšlet o tom, jak pracovat v této oblasti.

Existuje mnoho dalších možností, o kterých jsme mluvili, které jsme diskutovali a které budeme rozvíjet. Je to zemědělství, obecné obchodní otázky, je zde regionální spolupráce. Ve všech těchto oblastech jsme učinili významný krok vpřed. Chci zdůraznit zvláštní úlohu, kterou při dosahování těchto opatření sehrál prezident Čínské lidové republiky pan Si Ťin-pching. Ostatně, pouze za jeho přímé podpory bylo možné dosáhnout některých výsledků, které byly dosaženy během návštěvy.

S. Michajlov: Další otázka. Agentura, kterou dobře znáte, agentura DPA – 95 % informačního trhu Německa, všechny německé deníky jsou předplatitelé DPA. Prosím, pane Maudere, máte slovo.

U. Mauder: Ano, dalo by se říct, sto procent, a jsme na to velmi hrdí. Pokusím se mluvit rusky. Děkuji za příležitost. Samozřejmě, na Západě, včetně Německa, máme dnes mnoho otázek o politickém kurzu, o spolehlivosti partnerství, důvěře. Docela hodně jsme o tom hovořili na fóru. Máme-li pokračovat s plynem, je to, samozřejmě, mezi Německem a Ruskem hlavní téma: zda zbude dostatek plynu pro Západ, jestliže máte nyní tak velký kontrakt s Čínou? A mohl byste pohovořit trochu o tom, co to znamená pro další projekty – South Stream, další nitky plynovodu Nord Stream? Oni budou nuceny… Nebo možná již nemluvíte o tom, o takových projektech?

Ještě mám druhou otázku. Už jsme hovořili o Ukrajině. Velice mne zajímá vaše hodnocení rusko-německých vztahů. Častokrát komunikujeme po telefonu s kancléřkou Merkelovou. Co můžete říci o chování německé vlády během konfliktu na Ukrajině?

V. Putin: Začněme s ekonomikou. Co se týče našich vztahů s čínskými partnery a přáteli, Co se týče našich vztahů s evropskými partnery, včetně Německa, po realizaci smlouvy s Čínskou lidovou republikou se Čína stává rovnocenným spotřebitelem ruského plynu jako Spolková republika Německo. Jde o stejný objem: Německo spotřebuje za rok našeho plynu asi 40 miliard, a Čína bude rovněž kolem 40 miliard spotřebovávat.

Ale v případě realizace druhého projektu s Čínou, což je, už jsem to říkal, takzvaná západní trasa, Čína se pochopitelně jasně dostane na první místo. První smlouvu pro východní koridor – už jsem to řekl a chci to zdůraznit, aby to pochopili všichni, – nemá žádnou vazbu na dodávky ruského plynu do Evropy. Jsou to nová naleziště, nachází se na jihu Jakutska a Irkutské oblasti, které se zatím vůbec nepoužívají. Budeme je muset otevřít, vybavit, postavit plynové čerpací stanice, potrubí, přivést elektřinu a vybudovat silnice – je to obrovský projekt. Řekl jsem, že půjde o největší stavební projekt na světě s celkovým objemem investic přibližně 55 miliard pouze z ruské strany, a navíc čínští partneři budou muset investovat více než 20 miliard na svém území. S Evropou to nemá nic společného. Druhá cesta, která se zatím stále ještě jen diskutuje s čínskými kolegy, nejsou tam zatím žádné smlouvy, pouze se diskutuje. Myslím, že se uskuteční. Zdrojová základna tohoto projektu leží právě na západní Sibiři, odkud proudí náš plyn do celé Evropy, včetně Německa. Ale i v tomto případě není čeho se obávat, protože k dnešnímu dni, bojím se, že se zmýlím v detailech, ale Gazprom těží přibližně 440-450 miliard metrů krychlových plynu ročně a může těžit až 650 miliard. Jsou tam dostačující zásoby. Neděláme to zatím protože nemáme příslušného odběratele pro takové objemy, ale lze to provést velmi snadno a rychle, tento objem těžby se zvýší.

Pokud jde o objemy, které plánujeme dodávat do Číny západní trasou, pak nejsou ještě dohodnuty a rozhodně to není 200 miliard, jak jistě chápete. Dalších 200 miliard těžby zajistí jak dodávky do Číny, tak i rostoucí potřeby našich evropských zákazníků a dokonce i rostoucí potřeby ruské ekonomiky.

Co je pro nás důležité, a o tom už jsem mluvil: jakmile zrealizujeme východní projekt, objeví se příležitost připojit dopravní plynovodné sítě západní Sibiře a evropské části Ruské federace a východní Sibiře a Dálného východu, a poté bude možno zajistit, průtok  zemního plynu z jednoho regionu Ruské federace do jiného a ve skutečnosti mezi evropskými spotřebiteli a Dálněvýchodním nebo Asijsko-Tichooceánskými regiony. To se stane, podle mého názoru, podstatným faktorem světové energetiky a zdá se mi, že to umožní řešit hospodářské úkoly jednodušeji, bez jakéhokoli politikaření.

Mluvíme o spolehlivosti. Dokonce Sovětský svaz i během nejtěžších let „studené války“ nikdy, a tohle chci zdůraznit, nikdy nezastavil dodávky do Evropy, a to včetně Německa. A Ruská federace se chovala stejně. Známý je negativní příklad, kterým je krize v roce 2009 s Ukrajinou, když nezákonné, tohle chci zdůraznit, nespravedlivé požadavky vůči Ruské federaci snížit cenu plynu pro domácí spotřebu Ukrajiny pod únosnou mez, způsobily v podstatě odmítnutí zajistit tranzit našeho plynu do Evropy. Víte, můžete šířit informace v této části, můžete je přidržet, jak se často dělává, ale všichni dobře víme: my máme zájem dodávat naše suroviny poctivým zákazníkům, které platí smluvní ceny. Copak můžeme si dovolit zastavit dodávky do Evropy k vlastní škodě? To je přece nesmysl, rovná se sebevraždě. Ale jestliže ukrajinští partneři nezajišťují tranzit, ale prostě všechno čerpají z tranzitního exportního potrubí, co jsme měli dělat? Zastavit dodávky na Ukrajinu. Je nutné zaplatit za výrobek, který dostáváš. A vidíme, že navzdory tomu, že se nám smlouva z roku 2009 podepisovala těžce, po krizi je znovu podrobována zkoušce.

Přece v té smlouvě je všechno popsáno, je dávno vyvěšená na internetu, mimochodem, na Ukrajině samotné. Stačí ji vzít, samozřejmě, pro laika je obtížná, ale jakýkoli odborník se v ní snadno vyzná, a přečíst to, co je tam napsáno. Rusko ani o písmeno, ani o čárku, ani o tečku tuto smlouvu neporušilo.

Dnes slyšíme, že mohou snad vůbec poškodit plynovod, nebo že nebudou znovu platit. Co znamená „nebudou“ ? A neplatí již od července loňského roku! Ukrajinští partneři od července loňského roku zastavili pravidelné platby.

Teď nám říkají, že musíme snížit cenu plynu. Ale proč bychom ji měli snižovat? Smlouva tohle nepředpokládá. Pokud chceme fungovat v normálním tržním režimu, je nezbytné plnit smluvní závazky. My to děláme.

Respektuji reálie. Svého času jsme poskytli slevu 100 dolarů za 1 tisíc kubických metrů jako platbu za pobyt naší flotily na Krymu. Dejme tomu, někdo neuznává skutečnost, že se Krym demokraticky připojil k Ruské federaci a z nějakého důvodu odmítá uznat právo lidí žijících na Krymu na sebeurčení, zkusme nerozebírat tuto část problému. Ale co se stalo? Měli jsme platit za pobyt ruské flotily na Krymu od roku 2017, protože až do roku 2017 existovala smlouva mezi Ruskem a Ukrajinou a my jsme platili 95 milionů dolarů ročně za pobyt naší flotily na Krymu. A mimochodem, v roce 2014, také jsme stačili zaplatit zmíněných 95 milionů. Ale po roce 2017 museli jsme vyřešit otázku platby za pobyt flotily. Dohodli jsme se na tom, že poskytneme slevu 100 dolarů v ceně plynu, a to bude platba za pobytu flotily na Krymu. A měli jsme začít platit od roku 2017, dokonce od roku 2018. Ale my jsme začali okamžitě v roce 2010, jakmile bylo dohodnuto. Proč jsme to udělali? Jen proto, že nás o to požádali ukrajinští přátelé, abychom dodatečně podpořili ukrajinskou ekonomiku. Tedy během tohoto období od roku 2010, to je v letech 2010, 2011, 2012, 2013 a 1. čtvrtletí roku 2014 rok, jsme platili za pobyt naší flotily na Krymu déle než tři roky. Ale když budeme vycházet z toho, že platba reálně měla začít až po roce 2017, to znamená, že jsme už zaplatili za pobyt naší flotily na Krymu v letech 2018, 2019, 2020 a za 1. čtvrtletí roku 2021. Ale ani to není všechno. Trik spočívá v tom, že samotná smlouva, na níž se váže řečená sleva, je platná jen do roku 2019, a my už jsme rok 2021 rozpečetili. Jaképak mohou být v této části vůči nám vůbec námitky? Nulové. Prokázali jsme bezprecedentní štědrost a nejvyšší možný stupeň partnerského vztahu k našim ukrajinským přátelům. Tohle je první část.

Teď druhá. Když jsme zpozorovali, že se v loňském roce hospodářská situace na Ukrajině vyvíjí dost neutěšeně, a od července, jak jsem již řekl, i přes velmi dobré vztahy s předchozí vládou, přestali nám pravidelně platit za požadovaný objem.

V souladu se smlouvou mohli bychom ihned nasadit zálohovou platbu. Ve smlouvě se výslovně uvádí: pokud není zaplaceno za předchozí měsíc, na další máme právo požadovat platbu předem. To znamená, měli by nám zpočátku zaplatit, a my bychom dodali tolik plynu, kolik zaplatili. Velmi jednoduché. Ale neudělali jsme to. Domnívali jsme se, že je potřeba zákazníkovi pomoci a neztratit ho. Čekali jsme od srpna, také září a říjen, pak listopad. A žádná platba, byla jen částečná celou tu dobu.

Pak se na nás obrátili s prosbou, abychom jim poskytli dodatečnou pomoc. A požádali, za prvé, poskytnout úvěr, první tranše tři miliardy dolarů, na splacení vzniklé zadluženosti za rok 2013. A bylo nám řečeno: je to pro nás těžké platit i tu cenu, kterou platíme, žádáme, abyste nám poskytli další slevu, minus 100 dolarů – výsledná cena by byla 268,5 USD za tisíc kubických metrů, a my garantujeme, že tuto nižší cenu budeme pravidelně a v plné výši platit. Gazprom se dohodl se svými partnery, že udělá i tento krok, ale s podmínkou pravidelně každý měsíc platit aktuální účty. V lednu ještě zaplatili, v únoru už jen polovinu, dokonce méně než polovinu a v březnu nezaplatili vůbec nic, nula. Dokonce podle nejnižších sazeb se všemi slevami. A tehdy jsme jim řekli, to už přišla nová vláda: poslyšte, přece jsme se dohodli, že pokud nebudete platit v plné výši, my vám ty slevy zrušíme. Tak jsme to udělali. A není v tom, chci tohle zdůraznit, žádná politika. Nemůžeme přece zdarma dodávat své zdroje, náš produkt zemi s 45 miliony obyvatel. Říkal jsem to včera na zasedání: už jsme dodali asi deset, myslím, že 9,8 miliardy kubických metrů plynu na Ukrajinu zdarma. To je bezplatná dodávka. Je toho tolik, kolik dodáváme do Polska za celý rok. Tohle je prostě jakási bezprecedentní věc!

Dnes naši partneři nám říkají: nebudeme platit, dokud nám znovu neposkytnete slevy. Za prvé, nemají právo se toho dožadovat, smlouva nepředpokládá takové nároky a smlouva platí, a za druhé, měli jsme dohodu: pokud platíte aktuální účty, budeme vám držet tyto slevy. Ale já vás teď překvapím ještě víc. Již nové moci jsme řekli: „Dobře tedy, chápeme, že máte potíže, jsme připraveni vyjít vám vstříc, jsme připraveni diskutovat s vámi o možném poskytování slev, ale zaplaťte nám alespoň dluhy, které se nahromadily v průběhu období, kdy tyto slevy platily, před 1. dubnem tohoto roku. Vždyť vy nás žádáte o nízkou cenu, tak tedy zaplaťte nám alespoň to, co se nakumulovalo jako dluh po dobu, dokud všechny slevy platily“. Ne, ani to nechtějí zaplatit.

Víte, všechno má určité meze. Tak uvidíme, co se stane po ustavení nové vlády, po volbách. Ale podle smlouvy Gazprom varoval a já, aby nám nikdo nedával za vinu, že se chováme jako nějací loupežníci, já jsem poslal dopis všem hlavám vlád a států, které jsou odběrateli našeho plynu, nedávno poslal i druhý dopis s varováním, že v souladu se smlouvou přechází Gazprom na zálohovou platbu. Někteří evropští lídři mi řekli: „Počkejte, počkejte ještě trochu. Tedy teď dostanou peníze, Ukrajina teď obdrží první tranše od MMF, zaplatí vám“. Ne, neplatí. Naše peníze, tři miliardy, „spapali“, ani jediný dolar nezaplatili, od MMF peníze dostali – zase nic.

Proto jsme připraveni na konstruktivní dialog, ale ten by se neměl vést na nepochopitelně něčím odůvodněných požadavcích, nýbrž na základě civilizovaných tržních principů.

Nyní co se týče našich vztahů se Spolkovou republikou. Jsou rozsáhlé a plnohodnotné a věřím, že jsou důležité jak pro Rusko, tak i pro Spolkovou republiku Německo. Podle předběžných výpočtů – už jsem zmiňoval toto číslo – díky spolupráci mezi ekonomikami Ruska a SRN existuje ve Spolkové republice Německo 300 000 pracovních míst. A to nemluvím o naší energetické spolupráci. Proto jsem hluboce přesvědčen o tom, že je třeba přistupovat k nim velmi obezřetně a nevystavovat je testování současnou politickou konjunkturou. Není ještě jasné, kdo má pravdu, v těchto politických sporech. Já osobně jsem přesvědčen, že máme pravdu my.

Ohledně různých jednání, postojů, našich kontaktů, tak ty pokračují i s paní kancléřkou. Mám s paní Merkelovou velice dobré vztahy, alespoň doposud takové byly, jak osobní, tak i věcné. Vždy se nám dařilo nacházet nějaké styčné body, kompromisy, dokonce i na kontroverzní otázky. Jsme naladěni na stejnou činnost i v budoucnosti.

Děkuji.

S. Michajlov: Z Evropy znovu do Asie, Vladimire Vladimiroviči. Naši kolegové z Indie: PTI [Press Trust of India] je největší indická zpravodajská agentura. Pan Chandra je výkonný redaktor, před několika lety dělal s vámi rozhovor.

Prosím.

B. Chandrasekhar (podle překladu): Děkuji.

Pane prezidente, mám velmi krátkou otázku ohledně Ukrajiny a Indie. Indická vláda nepodpořila sankce proti Rusku. Jak jste na to reagoval?

Nyní druhá otázka. V Indii byla nedávno zvolena nová vláda. Vy jste, jak jsem vyrozuměl, blahopřál nově zvolenému lídrovi. Ten ve svém poselství hovořil o důležitosti spolupráce s Ruskem.

A třetí otázka se týká jaderné elektrárny Kudamkulan. Jsou všechny otázky ohledně třetího, čtvrtého energetického bloku a otázky jaderné odpovědnosti vyřešeny?

Děkuju Vám.

V. Putin: Za prvé, pokud jde o sankce, můj názor znáte. Jsem přesvědčen, že jsou naprosto kontraproduktivní, nejsou založeny na spravedlivém posouzení existujících problémů, jsou motivovány touhou vnutit Rusku takový vývoj mezinárodních vztahů, který není v souladu ani s mezinárodním právem, ani se vzájemnými zájmy, a rozhodně neodpovídá ani ruským zájmům.

Některé z událostí, které proběhly na Ukrajině, přímo ohrožují naše zájmy, a to v první řadě pokud jde o bezpečnost, jestliže máme na paměti vyhlídky Ukrajiny na vstup do Organizace Severoatlantické smlouvy. Za tím může následovat, o tom jsem už také mluvil, ne jen obyčejné připojení, ale rozmístění útočných bojových komplexů na ukrajinském území, včetně Krymu. A kdyby k tomu došlo, mělo by to závažné geopolitické důsledky pro naši zemi: Rusko by fakticky bylo vytlačeno z Přičernomoří, z regionu, za legitimní právo přítomnosti v něm Rusko po staletí bojovalo. A ti, kdo vyprovokovali státní převrat v Kyjevě, by měli, pokud jsou to opravdu profesionálové, zvážit důsledky svých nezákonných ambicí.

Doufám, že to bude precedens, který má i své negativní důsledky, přesto však obrodí svědomitý přístup k normám mezinárodního práva a praxi slaďování postojů a vzájemného zohledňování oprávněných zájmů během procesu vyjednávání a nikoliv používání jakýchkoli silových metod řešení sporů. A podpora protiústavního puče je právě tímto silovým způsobem řešení sporných otázek.

Vždyť co se vlastně stalo? Včera jsem říkal: měli jsme poměrně konstruktivní, ano, obtížnou, ale stále naprosto diplomatickou diskusi. Ano, přesvědčovali jsme také evropské partnery, že v této podobě, jak je navržena k podpisu dohoda o přidružení mezi Ukrajinou a Evropskou unií, je to pro nás jistá ekonomická hrozba. Snažili jsme se přesvědčit i ukrajinskou i evropskou stranu, ale bylo nám přímo řečeno – a to jsem také ve včerejší diskusi řekl, – že to není naše věc a že se třetí strana nesmí účastnit vzájemných vztahů mezi Ukrajinou a Evropskou unií.

Pokoušeli jsme se dokázat s papíry v ruce, že to tak není, že Ukrajina je součástí zóny volného obchodu v SNS – a to přímo ovlivňuje naše zájmy. Řekli nám: ne, nejste účastníky tohoto procesu, nebudeme s vámi mluvit.

A pak, když jsme konečně dokázali, chci zdůraznit, že naprosto diplomatickými, civilizovanými způsoby, přesvědčit ukrajinské vedení uskutečnit alespoň další jednání s Bruselem, naši západní partneři přispěli ke státnímu protiústavnímu převratu. Právě toto je silovým způsobem řešení sporů, a na silový způsob přišla odpovídající reakce. Proč – to už jsem vysvětlil. Dotýká se to zásadních zájmů ruského lidu a ruského státu a ti lidé, kteří připravili a prováděli takové akce, měli přemýšlet o tom předem.

Opakuji, existuje zde mnoho negativních prvků, ale doufám, že to bude varovat nás všechny před ještě vážnějšími incidenty a konflikty.

Co se týče stanoviska Indie, pak, samozřejmě, jsme vděčni indickému vedení a indickému lidu za vyvážený postoj, za to, že indické vedení přistoupilo k této problematice s ohledem na všechny její součásti: i historickou i současnou politickou konjunkturu, a vycházelo z těchto základních úvah, včetně úvah o velkém významu rusko-indických vztahů.

Jsme vděčni za to, a za sebe bych rád prohlásil – já jsem to i předchozímu premiérovi řekl a zopakoval v nedávném telefonním rozhovoru s nově zvoleným lídrem, – že budeme plnit všechny dříve dosažené dohody: i v oblasti ekonomiky, i v oblasti spolupráce v humanitární oblasti, i v oblasti vojensko-technické spolupráce. Máme velký objem součinnosti v mnoha směrech. Máme zatím – a včera zástupci indického byznysu o tom hovořili, – obchodní výměnu velmi skromnou a bude třeba společným úsilím tuto laťku zvedat, ale perspektivy jsou velmi velké, jsou prostě obrovské. Uděláme všechno pro to, aby se všechny tyto perspektivy naplnily.

Děkuji.

S. Michajlov: Další účastník našeho setkání je vám, Vladimire Vladimiroviči, také dobře znám: John Daniszewski, Associated Press, Spojené státy americké. Agentuře Associated Press, nemýlím-li se, o dva roky později bude 170 let, z nichž 35 let v ní pracuje John.

Johne, prosím.

J. Daniszewski (podle překladu): Dobrý den, pane prezidente!

Již dvacet let uplynulo od pádu Sovětského svazu, a během této doby byly posíleny četné základy pro spolupráci a kontakty mezi Ruskem a Spojenými státy. Rusové žijí a podnikají v Americe, a americké právní firmy, banky a ropné společnosti aktivně působí v Rusku.

Svět se změnil, ale nyní máme rozpory kvůli Ukrajině. Kam, podle vás, kráčíme? To je začátek nové „studené války“? Něčemu se je třeba vyhnout, co si myslíte?

V. Putin: Nepřipouštím si, že jde o začátek nové „studené války“. Nikdo na tom nemá zájem a já si myslím, že se to nestane.

Geneze krize, která se stala na Ukrajině, ještě pokračuje. Nebo spíš jak já to vidím, právě jsem o tom hovořil. Vytvořili jsme opravdu hodně nástrojů interakce se Spojenými státy.

Pochopte, Johne, v čem je podstata, chci Vám zcela upřímně říct, že tyto nástroje jsou dobré pouze v případě, že se ve skutečnosti používají. Pokud jsme vytvořili jakési platformy pro spolupráci, pak je to jistě nikoliv proto, abychom společně poseděli a pili čaj nebo kávu, – je to místo pro hledání nějakých řešení a kompromisů. A jestliže celý bonus Ruska spočívá v tom, že je mu povoleno sedět vedle a poslouchat, co říkají jiní, pak to není ta role, jakou Rusko by mohlo přijmout.

Zdá se mi, že se jedná o zcela legitimní otázku. My osobně vždy bereme v úvahu zájmy partnerů, prakticky vždy říkáme „Ano“. Ale jsou tam jisté hranice, které nesmíme překročit. A v otázce Ukrajiny a Krymu je to právě ta hranice.

Už jsem to řekl, ale vzhledem k tomu, že přece jen reprezentujete jednu z největších agentur, zopakuji to: kde máme záruky, že po silové změně moci, po další „barevné revoluci“, která se na Ukrajině stala, o tom není pochyb, Ukrajina se neocitne zítra v NATO?

S námi v této otázce nikdy během předchozích dvou desetiletí, nikdo, chci to zdůraznit, nevedl smysluplný dialog. Slyšeli jsme jen jednu odpověď, jako by byla zaznamenána na desce: každý národ má právo nezávisle určovat bezpečnostní systém, v němž chce žít, a vás se to netýká. Tedy, otázka systémů protiraketové obrany. Co všechno jsme už nabízeli, kolik variant spolupráce vypracovali, odpověď, jako na desce, pořad tatáž: to není proti vám. A když začneme s dokumenty prokazovat, že je to právě proti nám, protože všechny protiraketové střely umístěné na určitých územích překrývají odpalovací rampy našich pozemních balistických střel, dialog na tom prostě končí. Věcný rozhovor jednoduše neexistuje. Kde máme záruky, že se zítra na Krymu neobjeví nějaké prvky PRO, nebo zda by se neobjevily, pokud by se lidé žijící v Krymu nevyjádřili v referendu pro spojení s Ruskem? Žádné nejsou.

Proto, na jedné straně, máte pravdu, máme mnoho nástrojů, abychom mohli vést dialog a usilovat o nalezení řešení, směřovat k řešení. Ale tyto nástroje se nesmí využívat pouze k tomu, aby sloužily zájmům jen jedné země, mají se využívat k hledání kompromisu přijatelného pro všechny účastníky tohoto procesu, přičemž se určitě musí brát v potaz oprávněné zájmy dotyčných stran.

D. Peskov: Omlouvám se, jsme již téměř 45 minut v živém vysílání.

V. Putin: Pokud kolegové chtějí, mohli bychom v tom pokračovat.

D. Peskov: V přímém přenosu…

V. Putin: To přece není problém. Prosím vás. V přímém, nebo křivém, jak chcete, je to jedno.

S. Michajlov: Dobře.

V. Putin: Prosím.

S. Michajlov: Legendární agentura Reuters, nyní Thomson Reuters – jedna z největších světových informačních agentur, která podává informace ve 130 světových zemích v 19 jazycích a každý den tiskne více než 1 tisíc fotografií, Vladimire Vladimiroviči. Paul Ingrassia – šéfredaktor agentury Reuters, laureát Pulitzerovy ceny, to je třeba zvlášť zdůraznit.

Prosím, Paule.

P. Ingrassia (podle překladu): Děkuji Vám, pane prezidente za to, že jste zorganizoval toto setkání.

Mimochodem, nejsem šéfredaktor agentury Thomson Reuters, jsem výkonný ředitel.

Jestli to správně chápu, váš hlavní cíl spočívá v obnovení vašeho vlivu v postsovětském prostoru. Nakolik je to opodstatněné?

V. Putin: Vy to tak chápete, nebo mnozí to tak říkají?

P. Ingrassia: Mnozí mají takový názor. Nelze říci, že většina komentátorů má takový názor, ale mnozí hovoří právě o tom. Jak můžete okomentovat taková vyjádření?

V. Putin: Je to mylný názor a myslím si, že to není to, co odpovídá skutečnosti, ale to, co je nástrojem informačního boje. Snaží se nám dát tuto nálepku, nálepku svědčící o tom, že se chystáme obnovit impérium, Sovětský svaz, podřídit všechny svému vlivu. To naprosto neodpovídá skutečnosti.

Už jsem to jednou řekl a mohu to zopakovat: nikdy nás nenapadlo, například, připojovat Krym, vůbec to nebylo v plánech. Jsme v postsovětském prostoru, řeknu takovou triviální věc, a naše tajné služby tam nefungují.

Chápete, my se úplně jinak stavíme ke vztahům v postsovětském prostoru. Vždyť svého času právě Rusko bylo v podstatě iniciátorem vytvoření SNS, souhlasilo a dokonce iniciovalo nezávislost bývalých republik Sovětského svazu v postsovětském prostoru.

O co se snažíme? Snažíme se o budování integračních procesů v postsovětském prostoru, ale nikoli proto, abychom obnovili SSSR a nějaké impérium, nýbrž proto, abychom využili konkurenční výhody, které mají všechny naše státy, nyní nezávislé, založené na tom, že máme jazyk mezinárodního a mezistátního dorozumění a jím je, nepochybně, ruský jazyk; na tom, že máme společnou infrastrukturu, kterou jsme zdědili od jednotné země – dopravní a energetickou; na tom, že máme velmi vysokou úroveň kooperace mezi podniky a máme velmi dobrou praxi v oblasti vědy, vzdělání, které bychom mohli využít pro to, abychom se stali úspěšnými na světových trzích a zvyšovali úroveň blahobytu našich občanů.

Všimněte si, my nyní připravujeme smlouvu o vytvoření Euroasijského ekonomického svazu, která bude podepsána v nejbližších dnech. Podívejte se na tento dokument zevnitř, zkrátka se na něj podívejte pohledem znalce, podívejte se na něj nezaujatě, zanalyzujte jej. Co je tam z obnovení impéria? Nic, nula. Jsou tam výhradně věci, které se týkají spojení úsilí v ekonomické sféře.

Proč bychom nevyužili to, co jsme získali od minulých generací, abychom byli úspěšnější a efektivněji řešili úkoly, které před námi stojí? Samozřejmě, že to tak uděláme.

Mimochodem, vytrvalá nechuť bruselské byrokracie podporovat vztahy i s Celním svazem i se vznikajícím Euroasijským ekonomickým svazem mne opravdu udivuje. Asi Vám neodhalím žádné tajemství: nám stále s poukazem na jakési procedurální a právnické otázky samotné Evropské unie říkají o tom, že ne, nebudeme se bavit ani s Celním svazem, ani se vznikajícím Euroasijským ekonomickým svazem, protože ani Bělorusko ani Kazachstán zatím nejsou členy WTO.

Je možné je stále držet mimo rámec WTO proto, aby nemuseli hovořit s Euroasijským ekonomickým svazem. A mně se zdá, že je to děláno záměrně. Proč? Protože zřejmě v Bruselu, v Komisi Evropské unie vidí v těchto integračních procesech nějakou hrozbu své konkurenceschopnosti.

Podle mne je to úplně mylný přístup. Není třeba vycházet z možných hrozeb, ale z možných výhod, které jsou zjevné ve spolupráci mezi Evropskou komisí (Evropskou unií) a vznikajícím novým integračním sdružením. Na čem se zakládá moje přesvědčení o tom, že je výhod více než hrozeb? Na tom, že Euroasijský ekonomický svaz je založen na principech WTO a umožňuje snadněji našim partnerům v Evropě pracovat i s Běloruskem i s Kazachstánem.

A také je to trh s více než 170 miliony lidí. Je to velký trh i z hlediska spotřeby, jsou to však i velké výhody z hlediska řešení právě energetických problémů a otázek, spojených s tím, že Kazachstán je zemí, kde se těží ropa a zemní plyn. Ale i Bělorusko může hrát významnou úlohu v těchto procesech, když vezmeme v úvahu, že leží přímo uprostřed Evropy a ještě v sovětském období jej nazývali montážní dílnou SSSR.

Zdá se mi, můžeme ustoupit od politických klišé a docílit toho, aby politika nepřekážela rozvoji ekonomiky a řešení sociálních úkolů.

S. Michajlov: Náš kolega ze Země vycházejícího slunce. Japonsko, agentura Kyodo News, Hiroki Sugita.

Prosím, Vaše otázka.

Hiroki Sugita (podle překladu): Vy jste oznámil, že vztahy Ruska a Číny se dostaly do nové etapy. Premiér Japonska pan Abe by také rád dostal vztahy s Ruskem na novou úroveň strategického partnerství. Jaké by měly být, podle Vás, tyto vztahy strategického partnerství s Japonskem?

Mluví se o tom, že prezident v nejbližší době navštíví Japonsko. Nemyslím si však, že by se vzhledem k budoucí návštěvě něco změnilo, ale, podle vašeho názoru, kdy se ta návštěva uskuteční a čeho se asi bude týkat?

A, pane prezidente, chtěl bych se ještě zeptat na čtyři severní ostrovy. Říkal jste, že chcete vyřešit tuto otázku formou „hiki-wake“, což v terminologii judo znamená „nerozhodně“. Nedošlo v tomto Vašem postoji ke změně? Chtěl bych se zeptat na obsah tohoto hiki-wake, tedy nerozhodného výsledku: vysvětlete, prosím, co si o tom myslíte nyní?

V. Putin: Tak tedy, už jsme říkali – jak já, tak předseda ČLR Si Ťin-pching: nepřátelíme se spolu proti někomu jinému. My máme určité své vztahy s Japonskem, Čína má své vztahy s Japonskem. Mimochodem, náš čínský kolega, váš čínský kolega mluvil o tom, že si musíme připomenout 70. výročí konce 2. světové války. To se týká všech zemí, které byly tak či onak zataženy do těchto tragických událostí. Musíme si to připomenout a objektivně zhodnotit tuto celosvětovou tragédii. Dnes nám ale nic nemá bránit v tom, abychom šli vpřed.

Považuji za naprosto kontraproduktivní stavět naše vztahy s jakoukoli zemí, včetně Číny, do protikladu s rozvíjením vztahů s dalšími státy. Nemáme důvod k tomu, abychom omezovali své vztahy s Japonskem. Ujišťuji Vás, že i Čína nehledě na veškeré problémy také vztahy s Japonskem rozvíjí.

Nás prostě ani nikdy nenapadá – ani nás, ani Číňany – klást si vzájemně nějaké podmínky při rozvíjení bilaterálních vztahů. To nikdy nebylo a není. Jak my, tak naši čínští přátelé se chováme výlučně partnersky. Nevytváříme přece žádné bloky, jednoduše zvyšujeme úroveň našich vzájemných vztahů. To je vše. Je to přirozené, protože se vzájemně doplňujeme.

Stejně přirozené, jak by bylo přirozené doplnění našich možností s Japonskem. Když jsem mluvil o naší připravenosti jednat o problému ostrovů… Připomínám, že v jisté době Rusko stejně jako Japonsko tato jednání přibrzdilo, potom jsme se k nim vrátili, po deklaraci z roku 1956, která byla ratifikována jak parlamentem Japonska, tak Nejvyšším sovětem SSSR. Připomínám, že v této deklaraci – podle mne je to článek 9 – se mluví o tom, že Sovětský svaz je připraven posoudit otázku předání dvou ostrovů Japonsku. Nic se tam neříká o tom, za jakých podmínek a kdo bude mít suverenitu nad těmito ostrovy, ale o předání se mluví.

Je to všechno předmětem – ať co se týče dvou ostrovů, nebo všech čtyř – předmětem našich jednání, která jsou, samozřejmě, složitá, zdědili jsme je a ztěžují naše jednání. Japonsko i Rusko mají upřímný zájem na tom, aby byl tento problém vyřešen. Chci zdůraznit: Rusko také. Co znamená „hiki-wake“ v tomto případě? Kdybych znal konečnou odpověď, už bychom podepsali všechny dokumenty. Konečná odpověď zatím neexistuje, může vzniknout pouze jako výsledek těžké a složité společné práce. Ale v zásadě to znamená, že řešení problému musí být takové, aby nepoškozovalo zájmy žádné ze stran, aby bylo přijatelným kompromisem a zároveň, aby žádná ze stran neměla pocit, že prohrála. To není jednoduchý vzorec, ale celkově vzato, pokud o tom budeme neustále přemýšlet, půjdeme vpřed, tak, myslím si, nic není nemožné.

Jsme připraveni jednat? Ano, jsme, ale nedávno nás velice překvapilo, když jsme zaslechli, že se Japonsko připojilo k jakýmsi sankcím. Co s tím má společného Japonsko, to mi není moc jasné, a zpomalovat chod jednání o tomto problému… Takže my jsme připraveni. Je však připraveno Japonsko? Zatím v tom nemám úplně jasno, chci se zeptat vás.

Prosím.

S. Michajlov: Naši kolegové jsou z Kanady. Národní informační agentura Kanady Canadian Press, pan Kirk. Agentura byla založena v roce 1917, který je pro Rusko tak významný.

M. Kirk: Děkuji, pane prezidente. Je mi velkou ctí účastnit se dnešní akce. Možná teď budeme chvilku věnovat pozornost Arktidě. V Arktidě, podle některých hodnocení, může být zásoba až čtvrtiny neprozkoumaných energetických nosičů na světě. Je to tedy velice bohaté území, území, které je důležité také ze strategického, vojenského hlediska. Kanadská vláda nyní mluví o právech na Severní pól a premiér uložil vládě, aby konkrétně nárokovala naleziště surovin, přírodní bohatství šelfu. Rusko si také činí nárok na zásoby přírodního bohatství na šelfu v Arktidě, dokonce, mimochodem, pokud tomu dobře rozumím, plánuje, že instaluje titanovou vlaječku na dně oceánu. Mnohé země sledují vývoj této situace se zájmem. Rád bych znal váš názor ohledně nároků Kanady.

A ještě jedna otázka. Vláda aktivně kritizuje Vaše činy, akce Ruska, to, jak jste přistoupili k situaci na Krymu, popisuje je pomocí termínů „agresivní“, „imperialistický“. Jak byste komentoval slova našeho premiéra? Máte v plánu s ním mluvit, setkat se s ním ve Francii během oslav výročí vylodění Spojenců?

Děkuji vám.

V. Putin: Pokud jde o komunikaci, setkání, pokud se nic nezmění z hlediska hostitele tohoto setkání, prezidenta Hollanda, tak přijedu. Je jasné, že se tam nehodlám nikomu vyhýbat, budu se s radostí bavit s kýmkoli ze svých kolegů, mimo jiné i s kanadským premiérem.

Víte, někdy jsem v dobrém smyslu slova překvapen. Dejme tomu, že kanadská vláda kritizuje činy Ruska. Kde je Kanada a kde Ukrajina a Rusko? Chápu, je samozřejmě možné vycházet z důvodů celoplanetární povahy, ale mně se zdá, že dokonce i Spojené státy jsou od Ukrajiny poněkud daleko a takový rozsah zájmů, národních zájmů obecně přece jen na Ukrajině nemá ani Kanada, ani USA, každopádně takový rozsah, jaký má Rusko.

Už jsem to říkal a pro vás to zopakuji ještě jednou: myslím si, že naši partneři jak ze Spojených států, tak z evropských zemí na Ukrajině postupovali hrubě, protiprávně, iniciovali protistátní převrat a ohrozili z našeho pohledu základní zájmy Ruské federace, a to nejen v oblasti ekonomiky, ale i v oblasti bezpečnosti. Jelikož po tomto protiústavním převratu – a my jsme to dobře slyšeli – následovaly návrhy zbavit národní menšiny práv na užívání svého jazyka, návrhy týkající se vstupu do NATO, a tedy možného rozmístění jak vojsk NATO, tak útočných raketových zařízení a systémů protiraketové obrany. To by reálně vytvořilo pro nás naprosto novou situaci a vedlo to k určitým akcím, mimo jiné k akcím, souvisejícím s podporou snah krymského lidu připojit se k Ruské federaci. Domníváme se, že se pokusili mluvit z pozice síly a že jsme jim, když jsme postupovali podle stejné logiky, odpověděli adekvátně. Doufám, že se to nikdy, za žádných okolností a nikde už nebude opakovat.

A kromě toho, už jsem to, když jsem odpovídal na otázku Vašeho kolegy ze Španělska, řekl a můžu to zopakovat: jsme naprosto přesvědčeni o tom a považujeme své stanovisko za naprosto správné, že akce Ruské federace byly plně v souladu s normami mezinárodního práva. Článek 1, bod 2, myslím, Charty Spojených národů přímo říká, že všechny národy mají právo na sebeurčení, a to je cíl Spojených národů.

Jsme kategoricky proti tomu, aby nějací účastníci mezinárodních vztahů překrucovali normy mezinárodního práva vždycky výlučně podle svých zájmů a vykládali je tak, jak je pro ně výhodné v dané konkrétní situaci na mezinárodní aréně. Třeba v Kosovu bylo nutno působit směrem k uznání práva národa na sebeurčení, v případě Krymu bylo nutno přesně obrátit situaci a mluvit o územní celistvosti státu, o které se tam, v Chartě OSN, také mluví. Pojďme se nějak domluvit: buď budeme jednat jedním způsobem, nebo druhým a nebudeme říkat, že bílé je černé a černé je bílé. Vyzýváme k tomu, aby mezinárodní právo opět hrálo vedoucí úlohu na mezinárodní aréně, v mezinárodních záležitostech.

Pokud jde o postoj Kanady, je v tomto případě tradiční, téměř se neliší od postoje administrativy Spojených států. Nás to vůbec nepřekvapuje. Jsme připraveni diskutovat, mimo jiné také s premiérem. Nejednou jsme s ním diskutovali na nejrůznější témata, o nejrůznějších otázkách. Pokud to bude nutné a bude k tomu vůle, jsme připraveni.

A pokud jde o Arktidu, existují určité mechanismy, fungující v rámci Organizace spojených národů, a úplně nedávno jsme v rámci těchto legálních procedur, stanovených mezinárodním právem, dosáhli uznání práv Ruské federace na určité úseky šelfu na Dálném východě. Postupujeme naprosto legálně – i tam, i v Arktidě, se budeme snažit právě o to. Pokud jste si všiml, velice dlouho jsme jednali s našimi norskými partnery a přáteli ohledně určení hranic šelfu v severních mořích, v Barentsově moři. Jednali jsme o tom bezmála deset let. To jsou vždy složité otázky, obzvláště pokud je to spojeno s ropnými surovinami. Přece jen jsme dospěli ke kompromisu, zdá se mi, ku prospěchu obou zemí, protože to pro nás vytvořilo podmínky pro zahájení společné ekonomické činnosti v té lokalitě. Domnívám se, že to je ta nejsprávnější cesta pro řešení všech otázek v Arktidě.

Existuje mnoho jiných nástrojů, čistě regionálních. Budeme využívat všechny, abychom dosáhli shody a vzájemného pochopení. Pokud jde o vlaječku na dně Severního ledového oceánu, není to akce státu, je to spíše záležitost emotivní. Nevidím v tom nic hrozného. Američané kdysi přistáli na Měsíci a vztyčili tam svou vlaječku. Nehádáme se přece s nimi kvůli tomu, že to udělali, nemluvíme o tom, že si dělají nárok na Měsíc. Chválabohu, se Spojenými státy rozvíjíme spolupráci ve vesmíru.

S. Michajlov: Děkuji, Vladimire Vladimiroviči.

Ještě jedna agentura se stopadesátiletou tradicí, anglická a irská – Press Association a Clive Marshall, její šéf.

Prosím, Clive, Vaše otázka.

C. Marshall: Pane prezidente, vztahy mezi Velkou Británií a Ruskem se kvůli ukrajinským událostem minulý týden značně zhoršily. Cameron sdělil, že se Británie musí přichystat na to, že vztahy s Ruskem se dostanou do nového, horšího stavu. Podpořil sankce, poslal vojenská letadla do baltské oblasti a princ Charles Vás minulý týden, podle některých zpráv, porovnal s Hitlerem. Jak byste to mohl okomentovat?

V. Putin: V takových případech si připomínám jedno trefné vyjádření: zlobíš se, tudíž to znamená, že nemáš pravdu. Vyřiďte to ministerskému předsedovi a princi Charlesovi, který byl nejednou v naší zemi. Neslyšel jsem toto vyjádření. Jestli je tomu tak, tak je to samozřejmě nepřípustné. Myslím si, že i on sám to chápe, je to vychovaný člověk. Znám i jeho, i členy královské rodiny. Není to královské chování.

My jsme si za předcházející léta zvykli na všechno a já osobně také. Ve své práci se nebudu řídit tím, co a kdo o mě hovoří, ale jak jsem zde již zdůraznil, zájmy ruského lidu. Doufám, že naši kolegové, mimo jiné i ve Velké Británii, toto budou mít na zřeteli, jakož i to, že jsme prvořadý význam při řešení všech sporů přikládali a v budoucnu budeme přikládat základním normám mezinárodního práva. Jen když se o ně budeme opírat a jednotně je chápat, budeme moci řešit sporné otázky.

Co se týče praktických věcí, myslím si, že jestli se naši partneři ve Velké Británii budou stejně jako já řídit národními zájmy, a ne nějakými jinými důvody, tak to vše dostatečně rychle mine, a my budeme pokračovat ve spolupráci tak, jak tomu bylo v minulém období. Možná se dostaneme do nějakých nových dimenzí a budeme přemýšlet o tom, co máme dělat v budoucnu pro to, abychom efektivně pracovali společně.

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.