Ukrajinský veletoč! Nesmrtelný šéf Pravého sektoru Velmistrem Zakarpatí?

Posted on 14 července 2015 by admin

KOMENTÁŘ – Dmytro (Dmitirij) Jaroš, lídr velmi kontroverzního banderovského uskupení Pravý sektor,  se už podruhé ocitnul v médiích pro svou údajnou smrt. A opět „vstal z mrtvých“, tentokrát bez jediného šrámu. Podle zatím nepotvrzených zpráv mu bylo prezidentem nabídnuta správa celého Zakarpatí.

To, z čeho jsem si dělala před časem legraci, by se nakonec mohlo stát skutečností. Někde v komentech už k první údajné smrti Jaroše jsem si zavtipkovala, že teď po vzkříšení už Porošenovi nezbude, než než ho nechat vystoupat do politického nebe. A dá se, že je to tady. Podle zatím neověřené zprávy by se měl totiž Jaroš stát vládcem Zakarpatí. Nicméně je třeba si počkat, až se ta informace potvrdí, nelépe z úst samotného „génia diplomacie“ Petra Porošenka.

 Prezidentu Porošenkovi začalo být možná zřejmé, že 19 oddílů Pravého sektoru a 4 nejsilnější neonacistické útvary, které výhružně napochodovaly k jeho rezidenci,  jsou pro jeho dobitou „armádu“ příliš velké sousto, tak se zachoval podle hesla – nemůžeš porazit, nabídni něco, co se neodmítá.

Pak by to vysvětlovalo, proč podle zatím neověřené zprávy by měl Jaroš dostat stejnou carte blanche jako dostal stíhaný gruzínský exprezident Michail Saakašvili v Oděse.

Rusíny v Zakarpatí to nejspíš nepotěší

Pro Rusíny v Zakarpatí je to ovšem velmi zlá zpráva, protože alespoň zatím je Jaroš banderovec jak ona pověstná „noha“. Jaroš sice tvrdí, že je Pravý sektor tolerantní vůči menšinám, a to včetně ruskojazyčné, ale zároveň chce silou potírat všechny, kdo si dovolí s ním nesouhlasit. Ostatně, Hitler byl o sobě také přesvědčen, že je vzorem tolerance.

 Jaroš je velmi opartný k EU a i když nevylučuje spolupráci s ní, nazývá ji diktátorským monstrem. Nicméně, jak známe své Pappenhaimské, nelze vyloučit, že EU a hlavně USA s tímto banderovským radikálem budou nakonec ochotně spolupracovat. Už proto, že jdním z hlavních cílů Jaroše je „likvidace ruského impéria“. To, že trvá na návratu Krymu a Novoruska je samozřejmé.

 Ani on ale nějak nebere na vědomí, že právě na Rusku si už řada hochů, silnějších, než je Jaroš, vylámala zuby. Spolupráce s neonacisty navíc nepřidá ani EU ani USA zrovna na kráse, oblibě a úctyhodnosti. Rozhodně zjevná fašizace Ukrajiny v plánech EU a nejspíš ani USA, nebyla. A kdo ví, možná právě proto, že se Porošenko v podstatě vzdal Pravému sektoru, označil americký senátor McCain Kyjevskou vrchnost za „debily, kterým nelze nic svěřit“.

 Existuje ještě jedna možnost, i když není příliš pravděpodobná. A to, že se konečně zvednou Ukrajinci, aby řekli svoje ne nacistické budoucnosti své země. Ale národ země zmítaný už četnými válečnými ohnisky je už hodně vyčerpaný. Takže možná vezme raději špatný mír než spravedlivou, ale ničivou válku.

 Fašizace Zakarpatí by mohla být navíc nebezepečnější, než by se na první pohled zdálo. Když se podíváme na sousedící státy a vzpomeneme na zkušenosti II. Světové války, neskýtá to zrovna radostný obrázek. Rumunsko, Maďarsko i Slovensko opravdu nepatřiy k zemím antihitlerovské koalice.

Rusko se vyprovokovat nenechá, zapomeňte!

 Otázka zní, jak se zachová Rusko? Vzhledem k tomu, že 15. června začíná monstrózní vojenské cvičení JADE HELM, zhruba ve stejné době by mělo odstartovat v americkém Kongresu projednávání rozpočtu, a tím samozřejmě i dluhu dosahujícího astronomické nesplatitelné výše 18,4 bilionů dolarů, neudělá Rusko nejspíš vůbec nic. Příliš často se totiž hovoří o tom, že USA potřebují velkou válku k umazání svého dluhu a taková horká válka s Ruskem by pro něj byla vítanou záchranou. Samozřejmě, aby se vedla na ruském a evropském území. Doma ji Američané nechtějí. Škodí to předvolebnímu klání.

 Za celou dobu ukrajinského konfliktu mezi vládní chuntou a Východními regiony Ukrajiny, za dobu evropských sankcí (kdy americké firmy čile s Ruskem obchodovaly a odstavovaly evropské firmy od těch nejchutnějších kousků koláče ruského trhu), za dobu různých falešných obviňování a „trestání“ za něco, co nikdy nebylo prokázáno, se Rusko nenechalo k ozbrojenému konfliktu vyprovokovat. Lze tedy s velkou mírou pravděpodobnosti pochybovat, že by se právě v tomto kritickém bodu vývoje, chopilo Rusdko zbraní. Jediné, co nejspíš udělá je, že posílí výrazně hranice.

Svůj dluhový boj si tak USA budou muset vybojovat samy, a pokud jde o Jaroše i s Pravým sektorem, tuto situaci budou muset zjevně řešit také, možná společně s EU, protože jak řekl republikánský senátor McCain, „těmto debilům (ukrajinské vrchnosti – pozn.red.) se nedá nic svěřit“.

Neaposled otázka se vší hegelevskou lstí: Bude Zakarpatí hořet partyzánskými ohni, nebo přijme v pokoře Jarošovu „ránu z milosti“?

Leave a Reply

You must be logged in to post a comment.

Advertise Here
Advertise Here