«KALIBR» ZPŮSOBIL U SAÚDŮ NEČEKANÝ VÝBUCH LÁSKY K RUSKU

Posted on 10 října 2015 by admin

Všechno nasvědčuje tomu, že střela s plochou dráhou letu «Kalibr» je kupodivu skvělým prostředníkem pro mezinárodní jednání na Blízkém Východě. Nabídky na mírovou spolupráci a přátelství «na věčné časy» se Rusku jen hrnou. A jestliže u Káhiry je možné o přátelství hovořit zcela reálně, u Saúdů je to vždy poněkud problematické.

Spojené státy dnes na vlastní kůži zažívají to, čím otravovaly Rusko posledních 25 let. A to v oblasti Blízkého Východu, kde si byly USA ve své aroganci naprosto jisté, že mají region pod kontrolou. Přetahování ruských «spojenců» na svou stranu se stalo takřka hobby zahraniční politiky USA a barevné revoluce či «Mejdany» se střídaly jako na běžícím pásu. A byly to právě dlouhodobí spojenci Američanů – Saúdové, kteří «spláchli» své americké kamarády ve chvíli, kdy ucítili, že se vojenské misky vah jednoznačně kloní na stranu Ruska. Co je zkrátka doma, to se počítá a Amerika je daleko.

Navíc není tajemstvím, že také u Američanů spojenec nezná dne ani hodiny, kdy se z něj stane terorista, diktátor nebo jiná nepohodlná osoba, kterou je v zájmu «světové demokracie» třeba zastřelit, oběsit či jinak zlikvidovat. Právě Blízký Východ by o spojenectví s USA mohl vyprávět ságy tak dlouhé, že by i Šeherezáda se svou tisíc a jednou nocí zelenala závistí.

Asadův režim dostal saúdskou milost

Poté, co se do Rusko-Syrské koalice přihlásily Írán, Irák a naposled Egypt, zjistila Saúdská Arábie, že počet těch vlivnějších amerických spojenců se výrazně tenčí. Saúdský princ Mohamed bin Salman Al Saúd, který zastává na «vedlejšák» i úřad ministra obrany, projevil náhle mimořádný zájem o automobilové závody, takže jede do Soči, kde probíhá Grand Prix Formule-1, a kde bude «čirou náhodou» přítomen i ruský prezident Vladimír Putin.

Úsměvné je toto bleskové jednání i proto, že ještě velmi nedávno, politika Saúdské Arábie vůči syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi, byla přímo americky nesmlouvavá. Odchod a tečka, jiné varianty jsou nepřijatelné, a když to nepůjde politicky (po dobrém) tak to půjde po zlém, po vojensku.

Neuplynul však ani týden od zahájení ruské vojenské operace v Sýrii, kdy se Saúdi měli možnost seznámit s «přesvědčovacími schopnostmi» ruského letectva a následně i «Kalibru», aby tóny saúdské rétoriky začaly znít výrazně harmoničtěji. Už nepožadují, aby byl Asad svržen teď, hned a okamžitě, ale pouze mlhavě fabulují o nutnosti vyřešení konfliktu politickou cestou.

Co jsme si, to jsme si, teď chceme být kamarádi

Za všechno lze citovat slova ministra zahraničních věcí SA Adela al Džubeiry, kdy prohlásil, že není dobré, aby se dvoustranné vztahy mezi SA a Ruskem staly rukojmím v Syrské otázce. «Spojují nás společné zájmy související s ropou, zemědělstvím, a také vzájemné porozumění v palestinské otázce. Je mnoho věcí, na jejichž základě můžeme budovat naše vzájemné vztahy. Musíme je upevňovat ve všech oblastech», prohlásil podle portálu politicus.ru ministr Adel al Džubeira.

A tak Sýrie Sýrií, ale na penízky je třeba myslet, jak říkal český ex-prezident Václav Klaus, vždycky až v první řadě. Co je ale podstatně důležitější, těmito slovy i skutky El Riád nejen «prodal» svého nejbližšího spojence – USA, ale především uznal vůdčí roli Ruska v syrské otázce.

1 Comments For This Post

  1. Standa Says:

    Pokud je to pravda je to zajímavé.

Advertise Here
Advertise Here

Archiv