RUSKO, ČESKO NEZAPOMÍNÁ NA TVÉ OBĚTI

Přes nepříjemný déšť se u brány ruského velvyslanectví 9. prosince v Praze sešla asi čtyřicítka lidí, kteří přišli uctít 40. den po smrti 224 lidí, kteří zahynuli v důsledku teroristického útoku na lince A-321. Lidé, kteří se sjeli z různých koutů naší země si připomněli i zabité Olega Peškova a Alexandra Pozynyče. Po světské části následovala mše, kterou sloužil český pravoslavný kněz. Během bohoslužby zaregistrovali přítomní velmi zajímavý jev.

Tohoto setkání se neúčastnili politici, ale řadoví občané, odmítající se smířit se lží, kterou vůči Rusku šíří česká média snad ještě víc, než evropská. Lidé, kteří vystupovali, jeden za druhým kritizovali nejen české, ale i turecké, evropské a americké úřady za podporu teroristických organizací a zemí, jakou se stalo například Turecko.

Účastníci se rovněž podepsali do kondolenční knihy s dopisem adresovaném prezidentovi RF, Vladimíru Putinovi, jako zástupci všeho ruského lidu. V dopise, mj. účastníci žádají ruské občany a jejich prezidenta, aby neztotožňovali mínění českého národa s elitami České republiky či Evropy. Kondolenční kniha byla po bohoslužbě předána pracovníku velvyslanectví Ruské federace, který ji osobně na místě převzal.

Text dopisu

J.E. Prezident Ruské federace
Vladimír Vladimírovič Putin
Kreml, Moskva

Vaše Excelence, vážený pane prezidente!

Na výročí čtyřicátého dne od smrti ruských občanů, kteří se stali oběťmi teroristického útoku na lince A-321, chceme my, níže podepsaní občané České republiky i jiných zemí, vyjádřit Vám, a ve Vašem jménu i všem občanům Ruska upřímnou soustrast. Nesdílíme netaktní chování vůči ruským obětem ze strany českého vedení a truchlíme spolu s našimi ruskými přáteli. Truchlíme a pamatujeme si dobře zvěrské činy teroristů nyní i v minulosti.

Ve svých vzpomínkách a modlitbách si připomínáme i statečné vojáky Olega Peškova a Alexandra Pozyniče, kteří zahynuli v boji proti terorismu, když se ctí a odvahou plnili svůj úkol nejen pro blaho Ruska či Sýrie, ale i nás, v Evropě.

Terorismus nemá národnost, občanství ani náboženství a jeho zločinecká podstata je dostatečně jasně stanovena. Proto nás rozhořčuje i věrolomnost ze strany tureckého vedení, které dalo příkaz sestřelit ruský letoun a postavilo se tím na stranu teroristů. I když, z historického pohledu vzato, není to zdaleka první zrada, jíž se Turecko vůči Rusku dopustilo.

Čeští politici, aniž by k tomu získali souhlas národa, ho «vstoupili» do NATO, zločinecké organizace, která opakovaně ničí suverenitu jiných států a životy národů. Jsme však Slované a jako takoví chceme žít v míru, lásce a souladu, ale ne se zločinci.

Vážený Vladimíre Vladimíroviči!

Z celého srdce přejeme Vám, a tedy i Rusku, úspěch v boji proti světovému terorismu a hlouposti evropských i amerických politiků. A naléhavě prosíme Vás i ruské občany – neztotožňujte náš národ s vedením země. Čím dál více lidí začíná chápat obrovskou misi, kterou na sebe Rusko přijalo. A čím dál více lidí v Evropě také vidí v Rusku záchranu evropské civilizace, zejména Slovanů. Věříme ve vítězství Ruska, Vás i Vašich spolubojovníků, a tím i ve vítězství zdravého rozumu.

Bůh ochraňuj Vás i Rusko, nejste osamoceni!

V Praze, 9. prosince 2015

—————————————–

Rusko není nepřítel ani agresor, ty je třeba hledat na druhé straně

Modlitbu za zesnulé, takzvanou „sorokovicu“ sloužil pravoslavný kněz o. Ivan Hadrava a asistoval mu podplukovník ve výslužbě ing. Ivan Kratochvíl, velitel jednotky vojáků v záloze Pražského a Středočeského okruhu, a současně student katolického bohosloví. Právě Ivan Kratochvíl, vystoupil se znalostí věci s ostrou kritikou NATO, zejména Turecka a USA, za porušování nejen Ženevské konvence, ale i dalších mezinárodních smluv a dohod.

Nezapomněli slovanští bratři v Česku ani na lidi ve stále válkou zmítaném Donbassu. Upřímná modlitba za brzký mír se nesla z Prahy do Novoruska. «Je to zločin, který už překračuje veškeré rámce lidskosti. Jestliže ve válce umírají děti jen na jedné straně, pak agresor a terorista je na té druhé», řekla Radmila Zemanová-Kopecká, předsedkyně Institutu slovanských strategických studií, který tuto akci organizoval.

Češtým politikům se dostalo od účastníků řady kritických slov i za to, že se bez odporu podřídili evropské hysterii po teroristickém útoku v Paříži, zatímco teroristický atak na ruský let A-321 zůstal stranou jejich pozornost, a tím i pozornosti médií. «A to pouze proto, že to byli občané Ruska? Oni přece také chtěli žít a milovat, jako všichni ostatní! Ze strany naší vrchnosti je to prachobyčejné hulvátství», konstatovala Hana Palánová, která se památce zemřelých přijela poklonit z Kladna.

Jana Zajícová zazpívala s kytarovým doprovodem „Modlitbu“ Bulata Okudžavy a píseň „Kůň“ kterou přítomní společně dali najevo svůj vztah k Rusku.

Celá akce se už tradičně obešla bez pozornosti médií, zato za bdělého dozoru policie. Nutno ale konstatovat, že se naše policie chovala s respektem a vstřícně.

Účastníci si ale povšimli jiné zajímavé skutečnosti. Déšť, který pronásledoval celou „světskou“ část akce ustal, jakmile začala zádušní modlitba a znovu začal, když modlitba skončila. «Nechápu, co vás překvapuje», ohrazoval se žertem otec Hadrava. «To je přece pochopitelné, že mám tam „nahoře“ konexe», dodal s úsměvem.

Přes tyto žerty někde uvnitř všech přítomných přec jen doutná jiskřička víry a naděje, že stejně jako ruské velvyslanectví se i Nejvyšší zachová příznivě vůči srdečním pocitům lidí, jimž pojmy «Rusko» a «Ruský národ» nejsou lhostejné. A že upřímná modlitba lidí najde toho «pravého adresáta».

Poznámka: „Sorokovice“ je bohoslužba či modlitba za mrtvé 40. den, kdy podle pravoslavného ritu duše definitivně opouští tělo. Modlitba má duši zesnulého vyprovodit a „posvítit na cestu“.

Napsat komentář

„Mít rád lidi a milovat lidi to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí.“ Jan Werich