Edvard Beneš: Úvahy o Slovanství

Posted on 03 března 2016 by Radmila Zemanová-Kopecká

Slova druhého prezidenta Československé republiky doktora Edvarda Beneše o slovanství  jsou platná dnes snad v ještě větší míře, než tomu bylo za jeho života. V jeho časech nebyly tak mocné sdělovací prostředky, schopné rozšířit lži s tak ohrožující datovou rychlostí, jako je tomu dnes. Právě proto bychom si měli připomínat slova těch, kdo včas dokázali vycítit nebezpečí a dokázali popsat nebezpečné symptomy smrtelné infekce pro slovanství.

«… Je třeba velmi zdůraznit, že je nutno, aby všichni slovanští národové, pokud budou v dalším svém vývoji slovanskou politiku a slovanské souručenství pěstovat, … zůstali i pro budoucnost ve svém slovanství a ve svém slovanském rozpětí opravdovými realisty, aby ve svých plánech politických nepřeháněli jako kdysi slavjanofilové nebo panslavisté, aby dobře viděli a náležitě brali ve své politice a ve veškeré své činnosti v úvahu celé své okolí a celou Evropu a svět, který by se jinak snadno mohl na jejich škodu proti nim obrátit.

To platí především pro nás Čechy a Slováky, ze všech Slovanů nejohroženější a nejexponovanější. Každý útok na Slovany začne vždycky útokem proti Praze – to je náš osud a naše největší čest zároveň. A tento fakt sám nutí k tomu, abychom se především nikdy neodpoutávali od Východu, tj. od Sovětského svazu a od Polska, ale abychom na druhé straně nezapomínali – a musí to chápat také všichni druzí – že se nemůžeme pro svou geografickou pozici a pro půldruhého tisíce let svého kulturního vývoje odpoutat ani od Západu. Slovanství je pro nás nepostradatelnou základnou a každá československá politika musí od něho jako od základny, zejména po výsledcích druhé světové války vycházet.»

Edvard Beneš: Úvahy o slovanství, Čin 1947, s. 301-302

Comments are closed.

Advertise Here
Advertise Here

Archiv