Categorized | Česko, Nezařazené, Převzato

SRBSKO, OMLOUVÁME SE! OKAMURA PRONESL PAMÁTNÁ SLOVA

Posted on 10 března 2016 by admin

V pondělí 8.března se v srbském centru svatého Saavy uskutečnila konference na téma Kulturní vztahy mezi Českou a Srbskou republikami. Svým vystoupením přispěl i poslanec Tomio Okamura, který se omluvil Srbům za humanitární bombardování.

Dámy a pánové,

v diskuzi nad našimi kulturami (českou a srbskou) nelze pominout dvě základní témata.

V prvé řadě boj našich slovanských národů o vlastní státnost. Srbsko ji získalo po řadě bojů s tureckými okupanty. Československo ji získalo poté, co se naše legie připojily k vítěznému boji proti takzvaným Ústředním mocnostem – což byla opět turecká Osmanská říše a Německo s Rakouskem-Uherskem.

České země byly po celé devatenácté a dvacáté století zázemím pro srbské kulturní elity a naopak, Češi a Moravané odjížděli pracovat do Srbska. Mekkou našich operních pěvců a hudebníků byl například srbský Bělehrad.

Dovolte mi osobní poznámku – sám mám mezi srbskými osobnostmi, které žijí v České republice, přátele. Na počátku mé osobní kariéry byl například náš velký kamarád srbsko-bosenský režisér Sanjin Mirič.

Tomio připomněl ostudnou roli českých elit při rozbití Jugoslávie

Druhé nepominutelné téma je ostudná role našich českých politických elit na ostudném a barbarském útoku na dřívější Jugoslávii, ale de facto Srbsko.

Humanitární bombardování se dostalo do historie jako strašný paradox a velké selhání západních pseudodemokratických elit.

Bombardování v březnu 1999 na podporu teroristické kosovsko-albánské mafie je jednak válečný zločin a je to obrovské morální selhání, za které dodnes dlužíme srbskému národu omluvu.

Bratři a sestry, srbský národe, s velkou pokorou v srdci se Vám omlouváme za křivdu a zločiny spáchané na Vašem národě. Vaše mrtvé už nevrátíme, ale slibujeme, že jejich oběti jsou pro nás nezapomenutelným mementem do budoucna.

Česká republika se už nikdy nesmí připojit k válečné agresi vůči jakémukoli suverénnímu státu.

V případě bombardování Jugoslávie, konkrétně Srbska, šlo o selhání nejen politiků ovládaných Washingtonem, ale hlavně našich kulturní elit.

Zabíjení srbských civilistů předcházela silná mediální masáž – obrovská antikampaň proti srbskému národu, kterému část české veřejnosti podlehla. Ukazuje se, že ani v současné pseudo-demokracii nejsme imunní vůči nenávistné propagandě.

Nenávistná propaganda pokračuje proti Rusku

Dnes můžeme sledovat opět podobnou antikampaň proti Rusku. Zdá se, že opět tu proamerické síly zkouší vyvolat nenávistnou hysterii, která ospravedlní budoucí válku.

Troufám si tvrdit, že Čechy a Moravany už podruhé Severoatlantická aliance nevtáhne do válečné agrese proti bratrskému národu. To je myslím něco, co nás – srbský a český národ – v současnosti spojuje.

Omlouvám se, že nemluvím konkrétně o kultuře, která je dnešním tématem, ale doba je těžká a všichni známe latinské úsloví «Inter arma silent musae» – Když je válka, múzy mlčí.

Veškerá naše kultura musí mířit ke společnému cíli – k tomu, aby múzy nikdy nemlčely a měly naopak hlavní slovo.

Leave a Reply

You must be logged in to post a comment.

Advertise Here
Advertise Here