Už v 1998 r. Zeman bojoval za referendum k NATO. Teď ho opět podpoří.

Posted on 10 března 2016 by Radmila Zemanová-Kopecká

Kdo z vás pamatuje na toto vystoupení? Byl tehdy předsedou sněmovny a trval na referendu před vstupem do NATO, ale jakoby ho nikdo neposlouchal. Stejně jako požadoval, aby na území našeho státu nebyly rozmístěn žádné cizí základny. Psal se rok 1998 – Rok před bombardováním Bělehradu a na poslance se obrátil tehdejší předseda Poslanecké sněmovny Miloš Zeman. I zítra v 11 hodin předstoupí před Poslaneckou sněmovnu, aby podpořil zákon o všeobecném referendu. Tentokrát, jako náš prezident! Připomeňme si, co říkal před 18 lety?

Vážený pane předsedající, vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci.

Z pověření Poslaneckého klubu České strany sociálně demokratické si dovoluji před hlasováním vystoupit se stanoviskem této strany.

Rád bych v tomto stanovisku současně reagoval na některé názory na postoj sociální demokracie, které – věřím, že z neinformovanosti a nikoli ze zlé vůle – zazněly v průběhu rozpravy.

Chtěl bych především konstatovat, že program každé politické strany má být natolik jasný, aby v něm občan našel odpověď na otázku, jak se tato politická strana staví ke konkrétnímu problému. Každý, kdo si přečte program sociální demokracie, ví, že nikoli dnes, ale již před pěti lety sociální demokracie v tomto programu vyjádřila jednoznačnou podporu vstupu České republiky do NATO, a na tom nemáme co měnit. Lišíme se však od stran vládní koalice ve dvou podstatných směrech.

Tou první odlišností byl fakt, že sociální demokracie od počátku požadovala, aby v případě vstupu do NATO na území České republiky nebyly rozmístěny jaderné zbraně ani cizí vojenské základny. S potěšením mohu konstatovat, že k této situaci nyní dochází.

Druhý rozdíl se týkal způsobu ratifikace. Jak víte, sociální demokracie požadovala referendum, protože podle našeho názoru v tak závažné otázce, jako je vstup do NATO a stejně tak jako je vstup např. do Evropské unie, by se k této záležitosti měli vyjádřit všichni občané ve všelidovém hlasování.

Domnívám se, že je naprostou demagogií tvrdit, že ten, kdo je pro referendum o vstupu do NATO, je současně proti vstupu do NATO. Se stejnou logikou byste mohli tvrdit, že ten, kdo je pro referendum o vstupu do Evropské unie, je proti Evropské unii.

Sociální demokracie zastávala stanovisko, že referendum je žádoucí v obou těchto případech.

Nejsme tedy lidé, kteří jsou vlažní. Nejsme lidé, kteří volají po referendu z alibistických důvodů, čekají, jak toto referendum dopadne, a přikloní se na stranu vítěze. Jsme ti, kdo jasně říkají, pro co jsou. Ale jsme současně ti, kdo respektují i princip přímé, nikoli pouze zastupitelské demokracie.

Rád bych se vyjádřil k některým námitkám, které zazněly proti vstupu do NATO.

Tou první námitkou je, že je možné nahradit členství v kolektivním bezpečnostním systému neutralitou. Chtěl bych připomenout, že neutralita nejenom vyžaduje garanci sousedů a garanci velmocí, ale že dokonce i tehdy, je-li tato garance dána, je neutralita často porušována. Belgie byla neutrální v obou světových válkách a byla převálcována na začátku každé z nich nikoli přesto, ale právě proto, že byla neutrální, že neměla spojence, a že tedy byla nejsnáze napadnutelná.

Druhou takovou iluzí je představa, že fungující kolektivní bezpečnostní systém může být nahrazen např. systémem opce nebo Západoevropskou unií. Pokud jsem správně informován, má Západoevropská unie několik francouzsko-německých brigád, není prakticky bojeschopná, a nemůže tedy zasahovat v krizových situacích.

OBSE je systém pro preventivní diplomacii, pro konzultace. V rozpravě zazněly návrhy, aby byly kompetence tohoto systému posíleny. Ale měly-li by být posíleny funkčním způsobem, stalo by se z OBSE nové NATO. Jistě, kdyby klobása měla křídla, zajisté by létala. Ale jestliže byste posílili kompetence OBSE takovým způsobem, aby se z ní stalo nové NATO, vytvořili byste naprosto heterogenní systém, odlišující se politickým uspořádáním i kulturními okruhy.

Třetí, velice podstatná námitka, spočívala v tom, že nás dnes nikdo neohrožuje a patrně minimálně v nejbližších deseti letech ani ohrožovat nebude. Ano, je to pravda. Ale chtěl bych připomenout, že do spojenectví se vstupuje právě v okamžiku, kdy nás nikdo neohrožuje, a že je velmi pozdě uzavírat spojenectví až pod tlakem bezprostředního ohrožení.

Chtěl bych konstatovat, že podle našeho názoru toto jednání probíhá ve zbytečném spěchu. Dovedl jsem pochopit, jestliže se vyžadovalo mimořádné zasedání sněmovny na 14. dubna v situaci, kdy nebylo jisté, zda sněmovna nebude 15. dubna rozpuštěna v důsledku spouštěcího mechanismu neprojednání vládního návrhu zákona o prodeji státní půdy. Nedokáži pochopit, proč tento bod nebyl zařazen na řádné květnové zasedání sněmovny, které je jisté po schválení ústavního zákona Senátem.

Nedomnívám se, že je rozumné, aby o této věci rozhodovala tato Poslanecká sněmovna z důvodů, které zde již byly uvedeny, neboť významná skupina poslanců neprošla křtem ohněm volební kampaně za svoji vlastní stranu, a z tohoto důvodu je tato sněmovna méně reprezentativní.

Navrhovali jsme, abychom zvolili podobný model, jako byl zvolen v Maďarsku. A fakta svědčí v náš prospěch. Jak víte, Maďaři se v referendu pro vstup do NATO vyjádřili 85 % zúčastněných. Jsme snad horší než Maďaři?

Kdybychom volili cestu referenda, získali bychom daleko větší podporu a současně bychom byli donuceni k objektivní vysvětlovací kampani, kde by byla dána šance i našim názorovým oponentům. Této šance jsme se dobrovolně vzdali. Ano, konají se nejrůznější demonstrace. Jedna z nich, organizovaná privatizátorem Barrandova, přinesla několik desítek podpisů na petici o vstupu do NATO. Opakuji – několik desítek podpisů. A těmito několika desítkami podpisů se nyní argumentuje. Nebylo by poctivější otázat se občanů po jejich podpisech?

Dovolte mi skončit prostým konstatováním. Sociální demokracie v této sněmovně třikrát předložila návrh ústavního zákona o referendu. Tento návrh zákona byl třikrát odmítnut, mimo jiné i s veřejně publikovanou argumentací, že jde o komunistický relikt. Je-li tomu tak, potom nejkomunističtější zemí v Evropě je Švýcarsko.

Sociální demokracie konstatuje, že bude hlasovat v souladu se svým programem pro ratifikaci Washingtonské smlouvy. Ale sociální demokracie se současně zavazuje, že v případě svého volebního úspěchu první zákon, který nové Poslanecké sněmovně předloží, bude právě ústavní zákon o referendu. A já věřím, že budoucí vláda bude vládou, která si více bude vážit svých občanů a bude se jich konečně ptát na jejich názor.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců klubů ČSSD a KSČM.)

A jestli si chcete přečíst, co tehdy říkali k tomuto tématu ostatní poslanci, není problém. Stačí si to najít ve stenozáznamech Poslanecké sněmovny

Knihovna Poslanecké sněmovny- jednání o NATO

Leave a Reply

You must be logged in to post a comment.

Advertise Here
Advertise Here