шаблоны wordpress.

Bundestag je vedví – váleční štváči a rozum mající

Otázka pomoci Ukrajině zbraněmi rozdělila německý Bundestag. Zatímco takzvaná pravičácká část (ostatně, stejně jako u nás) hlasitě vřeští, že je třeba poslat zbraně na Ukrajinu, ti rozumní (třeba Sara Wagenknecht) jsou tvrdě proti.

Tentokrát se však na stranu rozumných postavilo i spolkové ministerstvo zahraničí Německa, které zastává názor, že zbraně jen roztočí další kolo válečné spirály, a že je třeba udržet jak jen to půjde Minské dohody, aby se nerozpadly a mohly přispět ke zmírnění napětí na Ukrajině.

Bylo by ale asi naivní se domnívat, že se váleční štváči (stejně jako u nás) tímto zastaví. Zastavit je může nejspíš pouze nový prezident USA, i to jen v případě, že bude zvolen Donald Trump.

Ne, že by byli jeho podporovatelé až takoví lidumilové a nechtěli snad vydělávat na zbraních a na Ukrajině. To ani náhodou. Ale nenávist už většiny světa vůči USA a silný vojenský potenciál Ruska, zejména ve spojenectví s Čínou a některými zeměmi Blízkého východu, jim moc jiných variant neskýtají. Takže je třeba zachránit, co se dá. Protože v případě zvolení madam Clintonové se svět může připravit na válečné konflity v podstatně větším měřítku a mohlo by to znamenat definitivní konec vlivu USA ve světě.

Válka nebo mír? Co umožní Německu přežít?

Případným zvolením Trumpa tím ale nejspíš skončí také evropská moc německých vasalů, ať je jakkoli relativní. Proto také váleční štváči v Bundestagu kopou kolem sebe jako pominutí. Vidina toho, že přes dodržování kancléřského aktu otrocké poslušnosti jim Amerika přestane poskytovat podporu v jejich velkoněmeckých  nadějích na 4. říši vládnoucí Evropě, je přivádí k šílenství. Navíc se jim v Německu bouří východní spolkové země a migranti rozhoupávají bezpečnostní stabilitu Vaterlandu jako „lodičky“ na Matějské pouti.  Ukrajna je proto jejich nadějí, že válečný konflikt se udrží a s ním i iluzorní moc Německa rozhodovat aspoň částečně o někom, o něčem a dokazovat svou „moc“ parazitováním na „demokratických“ vraždách v Novorusku i samotné Ukrajině. Alespoň to se přece dá předhodit (samozřejmě v upravené formě) už dnes velmi nespokojeným občanům Německa a otupit „úspěchem“ na mezinárodním poli hroty velmi neúspěšné politiky domácí.

Nicméně, i ti váleční štváči v Bundestagu tuší, že musejí být připraveni i na nejhorší varianty. Vždyť v okamžiku, kdy nastane v Sýrii mír a prezident Asad vyhlásí návrat Syřanů domů, čímž pomine důvod pro azyly, jejich mocenské, válečné i mnohamiliardové vidiny se zhroutí jako domeček z karet. Navíc, migranti „dodaní“ USA domů chtít určitě nebudou a odchodu se budou bránit způsobem jim vlastním, což může být vražedné pro Západní Evropu jako takovou.  Co pak?

Proto potřebují „válečníci“ v Bundestagu udržet co nejdéle bojovný zápal alespoň na Ukrajině, podpořit válekchtivou chorou Hillary a s její pomocí uržet „pořádek“ v Evropské unii. Samozřejmě na úkor východních satelitů, protože partnerskými zeměmi lze naše země Východní Evropy nazvat opravdu stěží. A svým německým občanům předhodit vizi velkého Německa, rozhodujícího o osudech Evropy. Co na tom, že je to iluze; řadoví Němci už na to přece tokolikrát skočili, třeba to vyjde i tentokrát.

A vyvození pro nás? To tkví ve velmi starém přísloví: Chceš mír? Pak buď připraven na válku. A obávám se, že bez krvavé lázně se situace v Evropě opravdu bohužel neobejde.  Právě váleční štváči v neměckém Bundestagu jsou toho zářným důkazem.

Čtěte také: Připravuje vláda ČR útočnou operaci v zahraničí?

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

„O chytré ženské je nouze. Konečně o chytré mužské zrovna tak.“ Jan Werich