шаблоны wordpress.

Weapons harassment aneb kdo chce válku?

V dnešní době ve světě probíhají dvě reálné války. Jedna mediálně hodně sledovaná v Sýrii, kde Asad si dovolil upřednostnit zájmy vlastní země před zájmy USA a druhá zapomenutá na Donbase. Obě války mají stejný charakter. USA se tváří, že chtějí v oblasti mír, ale skrytě podporují síly, které tam útočí. Tedy je jasné, že zde jde o viditelné cíle prvního pořadí, ale hlavní cíl je jinde.

Cílem je ovládnutí Ruska. Proč? Vše má počátek v roce 1999, kdy Boris Jelcin, který z pozice prezidenta RSFSR (Ruské sovětské federativní republiky) zničil Sovětský svaz a zahájil destrukci Ruska podle Kalergiho plánu. Ta destrukce byla opravdu velká. Rusko ztratilo předčasnými úmrtími, sníženou porodností a masovou emigrací více lidí, než za druhé světové války. A ekonomicky? Jelcin například „prodal“ veškeré zásoby jaderného paliva do USA v hodnotě 20 HDP, tedy v hodnotě 20 let práce celého Ruska za cenu, která jen tak tak pokryla náklady přepravy do USA. Přepravu platilo Rusko. Obětním beránkem, na kterého se měla hodit vina za rozpad a zničení Ruska, měl být dosud neznámý, nevýrazný a poslušný úředník FSB Vladimír Putin.

To ovšem byla kardinální chyba. Tento „úředník“ během několika let z rozpadajícího se kolosu vytvořil hrdou ambiciózní zemi, která se pomalu zvedá z kolen. Z plánovaného rozdělení území a tím i nerostného bohatství pro americké elity zatím není nic. Záměr uvádí přiložená mapka.

Jinak řečeno: válkou s Ruskem mohou získat především americké neboli nadnárodní korporace, Rusko může pouze tratit.

Tolik k motivu rozpoutání války.

Jaké jsou tedy reálné možnosti vedení války?

Tisíciletím válek je ověřeno pravidlo čísla 4. Kdo chce útočit, musí mít zajištěnu 4 násobnou převahu, aby vyhrál. Není to stoprocentní, ale těch ověřených 95% je dostatečně výmluvných.

Početní převaha vojsk NATO v Evropě proti Rusku je více než dostatečná. Pokud budeme srovnávat početní stavy pozemních sil a výzbroje jenom USA a jenom Ruska, mají USA ve všem trojnásobnou převahu. Se započtením ostatních sil, které má NATO k dispozici, dostáváme se hravě přes magickou čtyřku. Tedy z čistě vojenského hlediska je jakákoliv útočná akce Ruska sebevraždou a jakákoliv akce NATO vůči Rusku teoreticky skoro jistým vítězstvím.

Proč tedy k válce dosud nedošlo? Protože není dobudováno PRO a obyvatelstvo Evropy není dostatečně zmanipulováno.

PRO, tak jak je stavěno, pokryje svoji činností celou Evropskou část Ruska. Současné jaderné síly strategického určení Ruska jsou prakticky celé rozmístěné v Evropské části. Na Sibiři, v těch bažinách byly prakticky všechny základny prosmýčeny americkými poradci Jelcinovy vlády a zrušeny. Po úspěšném převratu na Ukrajině získaly Spojené státy možnost zasáhnout tato ruská jaderná sila i taktickými zbraněmi. Tedy zbraněmi, kterých se dosud platné smlouvy o jaderné rovnováze netýkají, ale které v tomto případě mohou tuto „rovnováhu“ znatelně narušit. Z tohoto hlediska krvácející Donbas je tím pověstným „ňadrem“, proč válka zatím „o prsa“ není. Ovšem po dobudování PRO význam Donbasu poklesne. Takzvané antirakety nad ruská sila doletí bez problémů a mohou sestřelovat strategické rakety v okamžiku, kdy jsou nejzranitelnější. V přípravě na start a při startu. V tomto okamžiku může mezikontinetální balistickou raketu sestřelit i snajper. Ten ovšem riskuje, že pravděpodobný následný výbuch zabije i jeho.

Jak donutit Rusko, aby začalo s přípravou balistických raket na start? Jednoduše. Kontejnery, ve kterých jsou uskladněny rakety – antirakety jsou kupodivu naprosto stejné, jako kontejnery pro řízené střely s plochou dráhou letu Tomahawk. A tak představení může začít. Tak jako si Hitlerovské Německo napadlo radiostanici, aby odůvodnilo vpád do Polska, najde si důvod i Německo Merkelovské, či Tuskovo Polsko. Pak skrytě, těsně nad terénem přiletí Tomahawky nad sila a začne jim ničit víka. Rusům zbude volba buď zemřít výbuchem vlastních raket, nebo ostatní sila otevřít a pokusit se svoje rakety odpálit ještě před jejich zničením. Po dobudování PRO je podle americké generality úspěch takového útoku Tomahawků prakticky zaručen. Byl tedy útok na leteckou základnu Šajrát generálkou?

Pojďme k obyvatelstvu.

Hitlerovské Německo bylo v okamžiku vpádu do Polska opojeno dosavadními úspěchy, které jim hodně usnadnily i tehdejší globální elity. V takové náladě obyvatelstvo současné Evropské unie není. Navíc v paměti původního obyvatelstva Evropy jsou historicky zapsány zkušenosti z vpádu Napoleona i Hitlera do Ruska. Toto obyvatelstvo těžko půjde radostně masově umírat na ruské pláně. Toto obyvatelstvo těžko půjde radostně masově umírat na ruské pláně. Navíc Rusové jako národ, pokud jsou napadeni, jsou nesmírně hrdinští, schopni obrovského sebeobětování, vytrvalí, skromní a poslušní rozkazů. Není lepšího vojáka, než je Rus, bránící svoji zemi. Také proto zde nastupuje již zmiňovaný Kalergiho plán. Kromě dlouhodobého cíle vytvoření nepříliš inteligentní a tedy dobře ovladatelné hnědé rasy, má tento roky prováděný import černých a arabských mužů pro elity příznivé vedlejší účinky. Jakýkoliv odpor proti válce může být pod zástěrkou boje proti terorismu v zárodku potlačen, snadno se vyhlásí zákaz shromažďování, lehce se změní výsledek „nesprávných“ voleb již připravenou reprízou atak dále. Dnes již více než milionová masa těchto importovaných mladíků má na rozdíl od původních obyvatel nejen vojenský výcvik, ale i zkušenosti z válek, takže budou ideální policií pro udržení pořádku proti bouřícímu se původnímu obyvatelstvu i pěchotou pro ruské tažení.

Pokud si všechny tyto informace srovnáme pod sebe a připomeneme výroky amerických generálů i anglických politiků, kteří si dnes již sami pro sebe vyhrazují právo zaútočit na Rusko jako první, můžeme válku na území Evropy očekávat už letos. Proč jinak by do Evropy přijížděl americký tankový armádní sbor, jehož výzbroj odpovídá veškeré dostupné výzbroji takových zemí, jako je Česká republika, Slovensko, Maďarsko, nebo Rakousko. Tyto státy tu techniku mají ovšem výrazně starší a většinou uloženou v igelitu.  Zatím.

Kdy tedy začne válka? Nevím. Záleží, co zase rusové vytáhnou z rukávu. Co však platí odjakživa: „na Rusa se táhne, až když uschne bláto“. Tedy květen, červen.

Autor: ing. Ivan Kratochvíl, pplk. v záloze

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

„Kdyby se mužům dostávalo manželek, jakých si zasluhují, měli by zatraceně těžký život.“ Oscar Wilde