шаблоны wordpress.

Marta Semelová k 75. výročí výhlazení Lidic, tvrdě ke zradě vlády i ministrů KDU-ČSL

Poslankyně Marta Semelová (KSČM) připomněla dnešní výročí vyhlazení Lidic, událost, na kterou bychom něměli zapomínat, nechceme-li si ji prožít znovu. V této souvislosti zní skutečně nanejvýš zrůdně a vlastizrádně, že právě v této době navštívili dva ministři české vlády – Bělobrádek a Hermann (oba KDU-ČSL), spolu s dalšími politiky setkání se sudetoněmeckým Landsmanschaftem.

„Jsou dny, které se navždy bolestně vryjí do našich srdcí a tuto jizvu nevyhladí ani plynoucí čas. K takovým datům patří 10. červen 1942, den, kdy němečtí vrazi vtrhli do Lidic. Po jejich běsnění zbyly slzy, zoufalství a ruiny vypálené vesnice, čítající 95 domů a 483 obyvatel. Během několika hodin byly domky a stavení vypáleny a smeteny z povrchu zemského. 192 mužů a chlapců starších 15 let a 7 žen z rodiny Horáků a Stříbrných bylo zastřeleno, 203 žen zavlečeno do koncentračního tábora, z nichž 60 tam zemřelo.  88 dětí bylo posláno do sběrného tábora v Lodži, 7 mladších do dětského domova v Praze, 8 dětí bylo vybráno k poněmčení. V červenci 1942 pak bylo 82 dětí převezeno do vyhlazovacího tábora v Chelmu. Z celkového počtu 105 lidických dětí se jich po válce vrátilo pouhých 17.

Zpráva o lidické tragédii doslova šokovala svět. Začala vznikat široká hnutí pod heslem „Lidice budou žít!“, byla pořádána tisícová shromáždění proti nacistické zvůli, organizovaly se sbírky na obnovu vesnice. V mnoha zemích přejmenovávali městečka a vesnice na Lidice, stejně jako náměstí, ulice, školy. V Latinské Americe podle Lidic pojmenovávali rodiče své dcerky, lidický motiv je v mnoha uměleckých dílech, básních, filmech, obrazech.

Lidice žalují, Lidice varují

Dnes, 75 let po lidické tragédii, kterou si stěží kdo z nás umí představit, procházíme, namísto někdejší vesnicí, jen ztichlou loukou, nad níž, místo násilně umlčeného dětského smíchu, zní pouze zpěv ptáků. Zní i nad památníkem lidických dětí vytesaných do kamene, jejich vážné tváře prozrazují hrůzu, kterou prožívaly. V jejich očích čteme němou otázku a výčitku, jak je možné, že se to mohlo stát, že to všechno lidé dopustili.

Lidicemi běsnění nacistů neskončilo. Pouhých 14 dní poté, 24. června 1942 lehla popelem další osada – Ležáky. Všichni muži a ženy byli zastřeleni, 14 dětí bylo odvlečeno do říše. Po osvobození se vrátily pouze dvě. Podobných osudů je mnohem víc. Na 70 tisíc měst a vesnic bylo během těch hrozných šesti válečných let smeteno z povrchu zemského a vymazáno z mapy. 60 milionů lidí zahynulo na frontách, v protifašistickém odboji, v partyzánských oddílech, v koncentračních táborech, na popravištích, v mučírnách, při bombardování, při vypalování domovů. Každý z nich měl své jméno, svou rodinu, svůj domov. Každý z nich je také mementem pro nás, varováním před hrozbou nových válek, výzvou, aby lidé semkli síly k obraně míru. V dnešní době zní tato výzva zvlášť naléhavě. Řinčení zbraní, kam se podíváme, válečné konflikty, rostoucí nebezpečí fašismu, teroristické útoky, obrovská vlna migrace. Svět stojí nad propastí. Stačí udělat maličký krůček a pohltí nás všechny.

Tomuto vývoji ne tiše sekunduje, ale se shrbenou hlavou a v poníženém předklonu servilně slouží česká vláda v čele s premiérem Bohuslavem Sobotkou. Ministři za ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL nesou přímou odpovědnost za politiku, jež ohrožuje světový mír, za politiku, která nás přesouvá ze suverenity země do područí USA, Německa a EU. Souhlas předsedy vlády s výlety vícepremiéra Bělobrádka, ministra kultury Hermana a dalších na sudetoněmecké dny, kde kolaborují s potomky těch, kteří vyháněli naše obyvatelstvo ze svých domovů a dopouštěli se na něm neskutečných zvěrstev, je nehoráznou zradou zájmů České republiky. Stejnou zradou je podřízení 4. brigády Armády ČR německému velení, respektive jejímu začlenění pod 10. obrněnou divizi Bundeswehru v rámci struktur NATO. Stejnou zradou je vysílání žoldáků do zahraničních misí, kde bojují za cizí zájmy, souhlas s průjezdy amerických vojsk přes naše území, couvání před nehoráznou rozpínavosti církve. Tyto aktivity vlády škodí naší zemi a ohrožují mír u nás i ve světě. I když právě jeho obrana je dnes prvořadým úkolem nás všech, aby se nikdy neopakovaly hrůzy, které si prožili i obyvatelé jedné malé české vesničky před 75 lety.“

Marta Semelová
poslankyně PSP ČR za KSČM

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

„Pes, kterého uzdravíš, tě nikdy nekousne. To je hlavní rozdíl mezi zvířetem a člověkem.“ Mark Twain