шаблоны wordpress.

SOROS PŘIZNAL OMYL: TO EU JE NA HRANICI ZBORCENÍ, RUSKO JE OBROZUJÍCÍ SE VELMOC

V rozhovoru pro Financial Times jeden z mimořádně vysoce postavených rusofobů (George Soros) nečekaně změnil svůj postoj vůči Rusku.

Připomeňme, že G. Soros předpověděl v roce 2017 bankrot a pád Ruska. I tentokrát ale zůstal věren své tradičně agresivní rétorice, s níž ovšem nyní prohlásil, že «to Evropská unie je tou organizací, která jen na hranici zborcení», a že «Rusko je obrozující se velmoc založená na nacionalismu». Je až roztomile zajímavé, že v tom rozhovoru není jediného slova o tom, že je v Rusku všechno špatně a brzy bude ještě hůř. (Komentáře k rozhovoru na FT zde)

Sorosova frustrace značně souzní s těmi americkými frustracemi, které našly svůj odraz v nové Strategii národní bezpečnosti USA. V tomto klíčovém dokumentu figurují Čína a Rusko jako «revizionistické velmoci», které hodily rukavici americkým zájmům a nastolenému řádu, založenému na hegemonii USA. Soros si v podstatě stěžuje na to samé co «Strategie», jen je hlavní těžiště  přesunuto na hrozbu, kterou znamená «obrozující se velmoc» pro Evropskou Unii.

Ruské zmrtvýchvstání pohřbilo světovou hegemonii USA

Americký miliardář, stejně jako Washington, v podstatě obviňují Rusko z totožného «hříchu» – porušení světového uspořádání, jehož základní charakteristikou by byla všeobecně uznaná «smrt Ruska» zbaveného původního statutu světové velmoci. A z tohoto úhlu pohledu je sám fakt «ruského obrození» pro Sorose revizionismem, stejně jako v pojetí oficiálního Washingtonu.

Na Čínu i Rusko mají USA zjevně podobný náhled, i když podle nich Rusko «zemřelo» po prohrané studené válce v roce 1991, zatím co Čína už v XIX. století po řadě «Opiových válek». Doslova existenciální hrůza mnoha západních politiků ze sílících Ruska a Číny je nejspíš vyvolána právě tím, že před jejich zraky nečekaně ožívají protivníci, o nichž byl Západ přesvědčen, že jsou dávno mrtvi.

Soros je upřímně přesvědčen, že příčinou obrození Ruska se stal «nacionalismus», ale bylo by chybné interpretovat tento výraz doslova, protože pro amerického finančníka a politického hráče je nacionalistou a nebezpečným radikálem automaticky jakýkoli politik odmítající být loutkou v jeho rukách. A takového, jak jinak, nelze pouštět do «slušné společnosti».

Přeložíme-li ale jeho výroky ze «sorosovštiny» do běžné řeči znamená to v podstatě následující: Soros si stěžuje, že se Rusko obrozuje díky vlastenectví, což ho upřímně děsí.

Sorosovy předpovědi o Rusku se dočkaly prognostického Stalingradu

Důvod pro tyto Sorosovy téměř panikářské nálady se ovšem ozřejmí, vezmeme-li v úvahu Sorosovy předchozí prognózy o Rusku. Vždyť místo toho, aby ta země podle jeho vizí zbankrotovala a rozpadla – stala se «nepříjemně» stabilní. A co je pro Sorose ještě hrozivější, že Rusko je už jen svou samotnou existencí důkazem toho, že lze efektivně hájit vlastní národní zájmy navzdory všem snahám Washingtonu.

Takže to v zásadě znamená, že je Putin pro evropské politiky jakási «špatná společnost», která všem ukazuje jak může být konfrontace s americkým establishmentem , a to včetně Sorose, vítěznou taktikou, garantující kromě geopolitických výhod jako bonus značnou sympatii voličů. Ne nadarmo přezdíval Západ ruského prezidenta  jedničkou evropských populistů, který svým příkladem inspiruje takové politiky jako je Viktor Orbán či Marine Le Pen.

Pak je přirozeně lépší všechny neúspěchy svádět na osobní nevraživost ruského lídra vůči Sorosovi. A že Sorosova nadace byla vyhnána z Ruska? Samozřejmě, «Putin mě nemá rád».

Vidění rizika budoucnosti nebo chvalozpěv na «vítěznou» minulost?

Přesto, že si evropští, ale i američtí politici pospíšili po (poněkud podivném) vítězství Macrona ve francouzských volbách oznámit «smrt evropského populizmu», a dokonce «porážku proruského euroskepticizmu», Soros jim kontruje, že to právě Evropská Unie je na hranici rozpadu a zde se nabízí «podezření» že americký oligarcha je pravdě blíže.

Důvody má pro toto tvrzení Soros minimálně dva. Za prvé, má přímý vstup do nejvyšších pater západního establishmentu, takže vidí a analyzuje realitu, ale především proto, že v důsledku zvláštností své profese má sklony vidět spíše budoucí rizika než minulá vítězství.

Pro pochopení jeho neklidu, stačí si uvědomit konflikt Berlín – Varšava; s jakou arogantní jistotou vytvářejí zejména německé špičky «Dvourychlostní Evropu», nebo skutečnost, že německá národní banka zavádí čínský jüan do koše svých zlatých a devizových rezerv místo dolaru. A nelze opominout ani značně vysoký rating populistů – euroskeptiků italského «Hnutí pěti hvězd», kteří se mohou postarat o překvapení v nastávajících parlamentních volbách.

Hospodářský blitzkrieg vůči Rusku propadl,co dál?

Není pochyb o tom, že čas pro «konečné řešení» ruské otázky je nenávratně pryč. A jestliže mohl i sám Soros dříve doufat v kolaps ruského hospodářství, pak dnes už na tento scénář nesází. Navíc, nejvlivnější americká banka Goldman Sachs vydala nečekaně tak optimistickou prognózu pro růst ruského hospodářství, že zaskočila dokonce samotnou ruskou vládu, když překonala i ty nejodvážnější optimistické vládní předpoklady.

Kdyby americký establishment fungoval racionálně, tak by se měl po propadu «ekonomického blitzkriegu» proti Rusku pokusit s Moskvou domluvit. S tím ale nelze pro nejbližší dobu počítat. Bylo vynaloženo příliš mnoho sil a prostředků na restart mediálního mýtu o «děsivé ruské hrozbě».

Dříve nebo později se však i ti nejzarputilejší rusofobové budou nuceni vydat cestou, kterou si už prošel George Soros – nejprve odmítání práva Ruska na existenci, po němž následuje naděje, že už-už to Rusko zbankrotuje, pak deprese z toho, že se Rusko nerozpadlo ani nezbankrotovalo, a nakonec hořké přiznání si toho, že Rusko – znamená navždy.

Klíčový problém zůstal nevyřčen

Rozhodně si ovšem Soros ani na okamžik nepřipouští, že by byla vina na straně USA, které prostě nezvládly roli jediného světového hegemona a začaly se chovat jako nepřizpůsobivý puberťák, který si myslí, že smí všechno a nikdo nemá právo se mu postavit na odpor.

Otázka pro nás doma ale zní : Zůstane Česko kvůli svým politikům poslední středoevropskou baštou rusofobní Západní Evropy? Nebo spíše po vzoru Maďarska či Ruska začneme budovat vlastní zem pro budoucnost našeho vlastního národa?

Zdroje: Financial Times
             RIA Novosti, Crimson Alter

Foto:   pakistantoday.com

Napsat komentář