шаблоны wordpress.

Terorista ztroskotal na statečné ženě – žebračce

Většina z nás určitě pamatuje statečnost mladého ruského pilota v Sýrii, který stáhl na sebe teroristy aby je pak spolu s sebou odpálil granátem. Ale to je válka a byl to voják, i když to na jeho statečnosti nic neubírá. O to mimořádnější je ale statečnost civilisty, který se postaví ozbrojenému teroristovi, aby zachránil jiné. Zejména to překvapí u těch, kteří sami potřebují naši pomoc.

Říkali jí „blažená“ (podivínská) a byla to žebračka. Každý den vysedávala u pravoslavného chrámu sv. Jiří v Kizljaru a lidi jí rádi obdarovávali jedni nějakými drobnými, jiní jídlem, aby si přilepšila. Seděla tam i osudného 17. února, kdy se islámský terorista, místní Chalil Chalilov rozhodl postřílet lidi, kteří v dagestanském Kizljaru přišli na pravoslavnou bohoslužbu. Už před chrámem postřílel Chalilov 5 lidí a nechal za sebou 4 zraněné. Lidé vbíhali do chrámu, ale terorista už  byl blízko. Mrtvých mohlo být podstatně víc, kdyby…

„Blažená“ žebračka Irina Melkomova uviděla muže střílejícího ze zbraně do lidí a náhle vyrazila proti němu. Křičela na něj a bušila do něj taškou a rukama. Ten se nerozpakoval a vystřelil jí přímo do hrudi, a pak ještě jednou. Smrtelně zraněná Irina se svezla k zemi.

Ta chvíle zápasu ovšem stačila k tomu, aby všichni doběhli do chrámu a báťuška (pravoslavný kněz) otec Pavel zasunul těžkou závoru. Terorista se sice pokoušel prorazit dveře, ty ale odolaly. Přes 50 lidí v chrámu bylo zachráněno.

Vojáci ze speciální jednotky, kteří vzápětí dorazili, si s teroristou poradili. Irině už ale pomoct nemohli. K útoku se přihlásil Islámský stát.

Někdy můžeme mít nadřazený pocit, že jsou podobní lidé nadbyteční, nebo na ně nahlížíme se soucitem. Pak ale přijde okamžik, kdy zjistíme, že jsou tito lidé schopní činu, na který by si většina z nás netroufla. Čest tvojí památce, Irino Melkomova.

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

„Člověk, který nikdy neplakal nežil opravdový život!“ Jan Werich