Srbsko je i českou tragédií

Posted on 24 března 2019 by Radmila Zemanová-Kopecká

Jugoslávie se k nám chovala vždy jako přítel. Pak ale přišel rok 1999 a země NATO, bez mandátu Rady bezpečnosti OSN, se dopustily největšího zločinu na území Evropy po II. Světové válce – 22. března 1999  začaly bombardovat Jugoslávii. Nikdo z lidí ve Střední Evropě tehdy nechápal proč. Ještě jsme měli málo zkušeností s agresivitou NATO, zejména USA. Ale na odpor jsme se nepostavili.

Naší tragedií se stala skutečnost, že doslova pár týdnů před tím se Česká republika stala členem Severoatlantické aliance a Jugoslávie tak byla bombardovaná i našim jménem. NATO při bombardování používalo bomby s ochuzeným uranem

Stovky mrtvých, tisíce zraněných a následující rozpad Jugoslávie, který se završil v roce 2003. Ze silného státu zůstalo nástupnickou zemí pouze Srbsko. Původně bylo ve svаzku s Černou horou, ale ta neustála lákavé nabídky Západu, odpojila se a tím připravila Srbsko o přístup k moři.

A je lhostejné, že jsme to nebyli my, kdo házel kazetové zakázané bomby s ochuzeným uranem na Bělehrad. Zradili jsme přátele, Slovany, nezastali jsme se jich oficiálně ani slovem. Naopak, jsme dali souhlas k přeletu přes naše území, a tím i k bombardování.

Odpustí nám někdy Srbové? A dokážeme odpustit sami sobě bombardování nevinných?

Jediný politik, kterého jsem slyšela se oficiálně omluvit,  byl Tomio Okamura, který se na setkání v srbském středisku Sv. Saavy v Praze omluvil jménem všech slušných lidí v naší zemi za zločin, který byl spáchán na lidu Jugoslávie v roce 1999.

Věřím, že Srbové nám odpustí, i když nezapomenou. Na to se prostě zapomenout nedá. Stejně jako na smrt Slobodana Miloševiče, který zemřel ve vězení po „spravedlivém“ soudu v Haagu. Stejného soudu, který ho později omilostnil a shledal nevinným. Nedá se zapomenout ani na řadu jiných zločinů, včetně ukradeného Kosova. A dokážeme odpustit my sobě, že jsme se stali nástrojem, byť nepřímým, utrpení národa, který se k nám vždy choval dobře, jak se na slovanské bratry sluší? Proto je to i naše tragedie. Tragedie těch, kdo se nedokázali vzpřít zvůli agresora, i když tu možnost měli.

Leave a Reply

You must be logged in to post a comment.

Advertise Here
Advertise Here