Categorized | Nezařazené, Převzato, Rusko, Svět

Zacharovová: Není jasné, co USA dělají na východní polokouli

Posted on 27 března 2019 by admin

O Marii Zacharovové se ví, že její jazyk je pravdivý, ale umí být velmi břitký. Nejinak tomu bylo i tentokrát, ve věci Venezuely. Ručička měřáku americké arogance už jde doslova za roh a USA obviňují kdekoho z toho, co dělají samy, v doslova ohavné podobě. Toto je tedy komentář Marie Zacharovové k situaci ve Venezuele:

 

USA pokračují v agresivní rétorice na adresu Venezuely, otevřeně podnikají snahy o státní převrat v této zemi, ale současně se snaží vyhrožovat těm, kdo spolupracují se zákonnou vládou této země, a to včetně Ruska. Americký Kongres ve zrychlené proceduře projednává návrh zákona o způsobech vlivu na účastníky rusko-venezuelské součinnosti v domnění, že Rusko lze ovlivnit sankcemi, k nimž se už Rusko přizpůsobilo, a které už přestalo vnímat.

Vysoce postavení zástupci Administrativy USA, kterým se nepodařilo svrhnout zákonnou vládu v Caracasu i díky pevnému postoji Ruska na ochranu mezinárodního práva prohlásili, že „nebudou trpět vměšování nepřátelských zahraničních mocností do věcí Západní polokoule. V tom se velmi zřetelně odrazil vztah Washingtonu k Venezuele i ke všem ostatním zemím Latinské Ameriky, kterým je fakticky upírána suverenita.

Dnešní Washingtonští politici znovu začali mluvit o aktuálnosti slovutné Monroeovy doktríny*. Tímto způsobem, jak za koloniálního období před 200 lety, pokračují USA vnímat Latinskou Ameriku jako zónu svých výlučných zájmů, jako vlastní „zadní dvorek“ a přímo od ní požadují bezvýhradnou podřízenost a od jiných zemí, aby zapomněly cestu do tohoto regionu.

Není zcela jasné, co v tomto případě Spojené státy dělají na východní polokouli. Možná si myslí, že lidé této části světa zažívají pocity vděku, když Washington podle svého uvážení mění jejich vůdce a zabijí ty nepohodlné. Nebo snad mají USA zato, že lidé čekají, až jim Američané přinesou demokracii na křídlech svých bombardérů? To bychom se mohli dozvědět od Iráčanů, Libyjců, Srbů.

USA se znovu rozhodli „udělat pořádek“ v Latinské Americe a začali z Venezuely. Litujeme, že posílení kolonizačních manýrů krátkozrace pomáhá vedení Organizace amerických států (OAS), jako kdyby si neuvědomovalo, že následně se může pod nátlak USA dostat kterákoli země (tohoto) regionu.

Připomínáme státním činitelům USA, že nežijí v IXX. , ale ve XXI. Století. Venezuela je suverénní stát, člen OSN a její suverenita je rovna té americké.

Nejsme překvapení ani z politicky angažovaného prohlášení generálního sekretariátu, v němž je Rusko neodůvodněně obviňováno z „vojenské invaze na území Venezuely“ a za narušování Venezuelské suverenity.

Bohužel, není to poprvé, kdy generální sekretariát vyjadřuje stanovisko, k němuž mají kompetence výhradně členské země dané regionální organizace. Jsme přesvědčeni, že není věcí technického orgánu, aby nařizoval nezávislému státu s kým a jak rozvíjet spolupráci, a také hodnotit statut venezuelské vlády, disponující reálnou mocí (na rozdíl od samovyhlášeného „úřadujícího prezidenta“ J. Guaidó).

Pokud jde o právní aspekty stávající situace, pak připomínáme, že ústava Venezuely z roku 1999 přesně určuje řád pro přítomnost zahraničních vojenských kontingentů na území země: čl. 13 zakazuje rozmístění zahraničních vojenských základem nebo zařízení, mající vojenskou povahu, jakékoli zahraniční mocnosti nebo koalice zahraničních mocností; a článek 187 odst. 11 upravuje vydání souhlasu k vyslání venezuelských vojáků Národním shromážděním k plnění úkolů v zahraničí a k pobytu zahraničních vojenských misí uvnitř země.

Ruská federace rozvíjí součinnost s Venezuelou v přísném souladu s Ústavou této země a při naprostém respektování jejích zákonných norem. Přítomnost ruských specialistů na území Venezuely je regulováno Dohodou mezi vládami Venezuely a Ruské federace o vojensko-technické spolupráci, podepsanou v květnu 2001 se všemi včasnými ratifikačními procedurami v obou státech. Dodatečné schvalování jakýchkoli dalších kroků pro rozvoj vojensko-technické spolupráce Národním shromážděním (parlamentem) Venezuely, není vyžadováno.

Ze své (ruské) strany jsme připraveni pokračovat v budování konstruktivní vzájemně-výhodné spolupráce jak s Venezuelou, která je strategickým partnerem Ruska, tak i s dalšími zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku. Jako stálý pozorovatel při Organizaci amerických států má Rusko zájem na upevnění všestranné součinnosti s touto regionální strukturou.

 

Zdroj: Ministerstvo zahraničí Ruské federace – mid.ru

_____________________

*Monroeova doktrína (anglicky: Monroe Doctrine) je zahraničně politická doktrína, již 2. prosince 1823 ve svém poselství Kongresu vyhlásil prezident Spojených států amerických James Monroe. Evropské mocnosti podle této doktríny nemají právo zasahovat do záležitostí nezávislých států na území amerického kontinentu a Spojené státy americké budou jejich případné vojenské akce na území světadílu považovat za „ohrožení svého míru a bezpečnosti“ a „manifestaci nepřátelského postoje vůči USA“.

Spojené státy vyjadřují, že není a nikdy nebylo v jejich zájmu nějak zasahovat do válek mocností v Evropě, tedy pokud není vážně ohrožena bezpečnost Spojených států. (Wikipedia)

Leave a Reply

You must be logged in to post a comment.

Advertise Here
Advertise Here