Porošenko nemá kam utéct. Nikde ho nechtějí.

Posted on 24 dubna 2019 by Radmila Zemanová-Kopecká

Nedávné volby na Ukrajině skončily naprostým krachem Porošenka. Ovšem v jeho případě nejde jen o prohrané volby. V sázce je jeho svoboda a možná i život. Připravená jsou dvě letadla, ale otázka zní – kam? Z lovce se stala lovná zvěř.

Ještě 40 dní po volbách chrání Porošenka imunita. Ale co dál? Celé volby prošel Porošenko jako druhý, ale stále věřil, že mu západní spojenci ke křeslu pomohou. Po prvním kole, kdy drtivě prohrál Vladimíru Zelenskému, známému komikovi a producentovi, začalo mu být evidentně jasné, že s křeslem prezidenta, takže i s imunitou, se bude muset rozloučit.

Porošenko sice vyhrožoval, že se vrátí a vyhraje volby v roce 2024, ale to už ve chvíli, kdy tomu nevěřil asi ani on. Typickým znakem jeho pádu bylo, že všichni jeho stoupenci, jeden za druhým, začali urychleně opouštět své úřady a soustředili se na parlament – Ukrajinskou radu. Tam se budou konat volby v říjnu, takže prohravší Porošenko už byl pro ně nezajímavý. Museli chránit vlastní existenci.

V prezidentských volbách nejsou stříbrné a bronzové medaile. Vítěz bere vše. Ten druhý vše prohrává. Je až s podivem, jak včerejší favorit Ukrajiny totálně politicky zbankrotoval doslova za několik dnů. Jaký ale bude dále jeho osud? V jeho «aktovce» jsou bezpochyby dokumenty, které usvědčují jak západní zpravodajské služby z machinací na Ukrajině, tak i různé «obchodní transakce», které mohou dostat za mříže kolem osmdesáti procent ukrajinských elit. Dokáží mu zachránit alespoň svobodu a život, nebo se naopak stanou důvodem pro jeho pohřeb. Politický, ale možná i fyzický.

Předvolební rétorika Zelenského byla velmi tvrdá. Do jaké míry je realistická? 

«Nejsem váš oponent, jsem váš rozsudek», řekl Zelenskij 19. dubna na stadionu s výrazem člověka, který už ví, že zvítězil. Ukrajinský moderátor a vůdce Antimajdanu Jurij Kot prohlásil tehdy o Porošenkovi, že jeho prohra už na něm  byla vidět. «Navíc je to jeden ze vzácných případů, kdy to, co má obvykle plavat na povrchu, se potopí», naznačil staré přísloví Kot.

Do pozadí ustupují obavy Porošenka ze ztráty majetku či nějakých aktiv. V tuto chvíli už začíná hra o svobodu a o to nejcennější – o život. Porošenko to pochopil hned po prvním kole voleb. Muselo mu být jasné, že ho západní «spojenci» prodali jako už nepotřebnou, neužitečnou, ale možná i jako škodlivou věc, i když se snažil natřásat v druhém kole jako na kohoutích zápasech.

Utíkat je sice na čem, ale není kam. USA nejsou vhodnou destinací

Žuľany a Gastobel jsou dvě letiště, kde má od poloviny února Porošenko připravená dvě letadla s dobře placenými posádkami které neustále rotují a jsou připravené kdykoli vzlétnout. Samozřejmě, že neznají ani trasu budoucího letu, ani čas. Ale zná je vůbec sám Porošenko?

Přirozenou snahou Porošenka by byl samozřejmě únik do USA. To se ale nezadařilo. Hned po prvním kole voleb se Porošenko setkal se zvláštním zástupcem ministerstva zahraničí USA – Kurtem Volkerem. Snažil se zobchodovat nejen svůj azyl, ale také funkci v OSN, která by mu zajistila imunitu. To ale padlo. Washington mu najednou rád připomněl jeho podporu Hillary Clinton v amerických volbách. Porošenko měl v průběhu amerických voleb hodně «nevhodných» výroků, které evidentně podporovaly demokraty proti Trumpovi. No, a to Amerika neodpouští.

Bez zajímavosti není ani skutečnost, že před soudem nejspíš stane i Gregory Craig, poradce prezidenta Obamy. Jednim z bodů vznášených obvinění je jeho lobbystická činnost ve prospěch Petro Porošenka. A jde tam o velké peníze, které byly z amerického rozpočtu vyčleněny na podporu Ukrajiny. Podle ukrajinského politika z Donbassu a bývalého předsedy konfederace „Novorusko“ – Olega Carjova, šlo zhruba o 2,5 miliardy amerických dolarů. Takže USA nejspíš cílovou únikovou destinací Porošenka nebudou.

Země V4 by si zejména měly uvědomit, jak se západní Evropa chová ke spojencům

Další možností by mohla být pro Petro Porošenka Kanada, kde je snad nejsilnější ukrajinská diaspora. Ta ale není zrovna samostatná, takže vydá každého, o koho USA požádají. A to by mohlo být pro zhaslou Porošenkovu hvězdu hodně nepříjemné. Izrael, na který se Porošenko údajně také obrátil, zatím mlčí. Není tajemstvím, že má Porošenko nárok na izraelský pas. Ale vzhledem na americké vazby Izraele, to si také není zrovna nadějný únikový spojenec.

Takže mu zůstává Evropa. Ale i tam jsou problémy, protože Porošenko například nezaplatil daň za vilu, kterou si ve Španělsku koupil za offshorové peníze. A neplacení daní je ve Španělsku trestným činem. Ostatně, není bez zajímavosti, že na Porošenkova aktiva upozornili opět «laskavé» americké zpravodajské služby. Tím také dali Porošenkovi jasně najevo, že tam by utíkat neměl, že Španělsko není pro něj právě bezpečnou destinací.

Nepochodil Porošenko ani v Německu a Francii, kde nabízel vytvořit konsorcium pro tranzit plynu a nabídl za levno systém tranzitního ukrajinského plynovodu. Pro Porošenka by to mohl být záchytný bod, jenže ani Německo ani Franci evidentně o zrezivělé trubky zájem neprojevily.

Role Porošenka, jako užitečného idiota Západu, je už viditelná prostým okem i laikovi

Navíc, krátce po Porošenkově evropské  návštěvě, právě z Německa dochází k extradici na Ukrajinu Dmitrije Krjučkova, který přes svou společnost přeléval na Západ obrovské částky z ukrajinských energetických podniků. Právě Krjučkov vypověděl, že podíl Porošenka ne těchto penězích činil kolem 70-75%. A jak tvrdí ruský politolog Vladimír Rogov, svědecká výpověď Krjučkova může být pro Porošenka podstatně nebezpečnější, než jiné kauzy, jako například rozkrádání peněz z vojenského průmyslu Ukrajiny.

Existuje ještě jedno, zřejmě poslední místo na světě, kam by se mohl Porošenko uchýlit, a to je Austrálie. Podle volebních výsledků, právě tam měl nejvíce příznivců. Nicméně, ani toto není jisté, protože má Austrálie velmi těsné vazby s Velkou Británií, a dokud je Anglie členem EU platí vydávání do jiných evropských zemí, včetně Španělska, za samozřejmost.

Jak ale podotýká Jurij Kot, «ti, kdo opouštějí Porošenkovu loď, neutíkají před Porošenkem, ale před zákonem». Je přesvědčen že to jasně dokazuje nezákonnost na Ukrajině, v jejímž čele stál Porošenko.

Soudy se už „překlopily“ proti Porošenkovi. Zůstane-li, mříže ho neminou

A ledy se na Ukrajině skutečně začaly po prvním prohraném Prošenkově kole hýbat. Dokonce moc soudní, která šlapala 5 let jako hodinky, najednou se jí zdá jako neoprávněné zabavení Privat Banky na Ukrajině, která patří oligarchovi Kolomojskému, za jehož mocenské dítko je provažován právě nynější vítěz prezidentských voleb – Vladimír Zelenskij. Kolomojský, který byl Porošenkem doslova pronásledován a žije nyní v Izraeli. Kolomojský už ale oznámil, že se vrací. Jak by ne, když ho ukrajinský soud nečekaně oddlužil ve výši 350 milionů dolarů. Takže Kolomojský nikomu nic nedluží a může se klidně vrátit na Ukrajinu. A to ve chvíli, kdy je Porošenko stále ještě úřadujícím prezidentem. Ale vítr proměn byl soudy zcela evidentně zaznamenán a začaly najednou vynášet rozsudky zcela protichůdné předchozím.

Ostatně, Zelenskij se vyjádřil zcela nedvousmyslně když prohlásil, že Porošenka nebude čekat jen civilní soud, ale přímo tribunál.

A pamatujme na dalšího Porošenkova nepřítele – Naděždu Savčenkovou, která byla dva dny před druhým kolem voleb propuštěna z vězení a své propuštění zahájila výhrůžkou Porošenkovi. A aby toho nebylo málo, připravují se obvinění pro ty, co zahájili Majdan, například Jaceňuk, Turčinov, Parubij, Nalivajčenko, Kličko… a řada dalších. Jen na skutečné iniciátory za velkou louží zatím asi nedojde. Může ale dojít na Porošenkovy podporovatele v Česku, protože v českém zákonodárství je podpora fašizmu a nacizmu zakázaná.

Skončí nakonec Porošenko v Rusku jako Janukovyč? Nebo mu poskytně azyl Petříček…

Posledním hřebíčkem do politické rakve Porošenka pak byl pokus o rozdělení pravoslavné církve na Ukrajině a v neposlední řadě i provokace v Kerčenském zálivu, kdy vyslal ukrajinské námořníky na očekávanou smrt. Smrt námořníků by byla důvodem pro další krveprolití a hlavně, pro vhlášení válečného stavu, tedy odložení voleb s fakticky neomezenou vlastní mocí. To už byl zřetelný signál i pro lidi, že Porošenko pro svou moc je ochoten zabíjet lidi v neomezeném počtu. Je jen s podivem, že mrtví na Donbassu Ukrajincům oči otevřít nedokázali. Americký podíl na rozdělení pravoslavné církve byl od počátku evidentní a nic jiného, než rozdělení ukrajinské společnosti nepřinesl. A to bylo zjevně pro Porošenkovy americké „partnery“ málo. Věřili, že se Ukrajinci s nadšením „překlopí“ do nekanonické církve.  Takže lze usuzovat, že právě po „debaklu“ těchto dvou kauz, 

Paradoxně zůstává Porošenkovi jedinou možnou destinací je Ruská federace. Je ovšem otázkou, zda mu Rusko, i přes objemnou a jistě zajímavou informaci bude ochotno udělit azyl poté, co byl jeho slovník primárně zaměřen po dobu celých pěti let na urážky Ruska a jeho prezidenta. Přesto v ruské Státní dumě (parlamentu) bylo navrženo, aby byl Porošenko vyměněn za 12 námořníků, vězněných v Rusku, a kteří byli právě Porošenkem posláni de facto na smrt. Ostatně, i v Rusku je proti Porošenkovi vedeno několik trestních stíhání. Jediné Rusko mu ale může poskytnout záruku přežití.

Nebo by to mohl zkusit v České republice. Teoreticky by měl najít zázemí u «spícího knížete», který se na Majdanu promenádoval s lepými děvami, nebo zatím europoslanec Štětina, který tahal do Europarlamentu velitele z nacistického batalionu Ajdar a podporoval ukrajinský Majdan na Staroměstském náměstí. Ostatně, podpořit Porošenka by mohl například i ministr Petříček, který se snaží „ohnout“ ústavní právo ve prospěch vlastních zájmů.

Leave a Reply

You must be logged in to post a comment.

Advertise Here
Advertise Here