Grandiózní tah šachisty Putina. Zajistil si Kubu i Venezuelu

Posted on 17 srpna 2019 by Radmila Zemanová-Kopecká

Provokace Západu už Rusku „lezou krkem“. Odpověď, která přišla, byla stejně překvapivá, jako děsivá pro Kapitol. Žádné drahé základny, jen vzájemně výhodné dohody s Kubou a Venezuelou. Američané nejsou Rusové a slovanská kreativita není zrovna jejich silnou stránkou. Jak budou čelit Putinovým tahům na vojenské šachovnici?

SU-27 chránící ministra Šojgu donutil Hornet NATO k urychlenému ústupu.

Nedávný „nebeský“ incident nad Baltským mořem, kdy se letoun Aliance F-18 pokusil nebezpečně přiblížit k letadlu s ruským ministrem obrany Šojgu a byla ostudně odehnána ruským stíhačem, sice nepřiměl Rusko ke kroku, z něhož by se USA rozklepala kolena, nicméně, podobné manévry už evidentně Rusku „lezou krkem“, uvádí ruský zpravodajský portál INFORUSS. Nejspíš proto přišla z „medvědí říše“ odpověď, kterou Západ, jak jinak, opět nečekal.

Američané se zoufale bojí obrození ruských vojenských základen na Kubě a dělají všechno možné (a někdy i nemožné), aby k tomu nedošlo. Problém je, že západní experti vůbec Rusku (a Slovanům obecně) nerozumí, což už začíná být viditelné i prostým okem. Ke krokům, které Západ od Ruska očekává, většinou nedojde. Tak tomu bylo i tentokrát, o to děsivější jsou ale pro Západ, a zejména pro USA, šachové tahy ruského velmistra Putina.

Vystoupením ze smlouvy INF porušily USA rovnováhu svazující ruce především Rusku, které dohody dodržuje

Kdyby chtělo Rusko reagovat na vystoupení USA ze Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (zkráceně INF, z Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty) – žádný problém – získalo by tímto americkým odstoupením možnost obrodit své základny na Kubě. Pak by mohlo adaptovat okřídlené střely „Kalibr“ na pozemní odpalovací systémy. Takže by vlastně vznikl zcela nový raketový komplex odpalovaný ze země, jehož dostřel by činil 2600 km. Ergo, kdyby Rusko „uzemnilo“ svou hypersonickou raketu „Zirkon“ nebo „Kinžál“ na Kubě, USA by (v případě odpálení) nestihly ani pípnout.

Jiná věc je, že Rusko válku nepotřebuje a nechce. Snaží se co nejvíce investovat do rozvoje vlastního hospodářství a do zvyšování blahobytu vlastních občanů. Peníze vkládané do obrany jsou tak pro Rusko jen vynuceným a drahým zlem.

Nicméně, k obrození základen na Kubě by teoreticky mohlo dojít. Byla by to  odpověď na rozmístění původně pozemních systémů PRO v Rumunsku. Ty navíc NATO „upravovalo“ pro universální odpalování, neb v plánu je i jejich využití na lodích – samozřejmě proti Rusku. 

Nějak zřejmě USA nevěřily ruskému prezidentovi, který ovšem jasně řekl, že Rusko namíří své rakety na USA, jestliže Amerika rozmístí své rakety v Evropě. A po vystoupení Američanů z INF – ani USA, ale už ani Rusko, nejsou spoutány nějakými závazky či omezeními. I člověk zrovna nezatížený vojenskými znalostmi ale pochopí, že nějaká reakce Ruska musela následovat.

Rusko nepotřebuje stovky miliard dolarů na základny. Kreativní slovanské myšlení postačí

Reakce Ruska samozřejmě nastala, ale opět jiná, než mohl Západ vůbec tušit. Žádná drahá základna. Rusko „jen“ poskytlo Havaně úvěr na nákup a modernizaci kubánské výzbroje a vojenské techniky. Co z toho plyne, je nabíledni. A obě strany si mnou ruce.

Dalším krokem, který zatřásl americkým kongresem, byl podpis smlouvy mezi Ruskem a Venezuelou o souhlasu se vzájemnými „návštěvami“ vojenských lodí v přístavech obou zemí. Rusko tak už vlastně žádnou pozemní základnu ve Venezuele mít nepotřebuje. Stačí přece ukotvit v některém z jejích přístavů „lodičku“ s výše uvedenými raketami. Už to by mohlo výrazně přispět ke zklidnění rétoriky na americkém Kapitolu.  

No a Venezuela z této vzájemně výhodné smlouvy také nevyšla s prázdnou. Legitimní přítomnost ruského vojenského námořnictva je pro Caracas zárukou vojenského nevměšování se USA do vnitřních záležitostí Venezuely. Jinými slovy, Rusko se jednou smlouvou opět „postaralo“ o dvě mouchy jednou ranou.

Proč jsou tak důležité Kuba a Venezuela? I to řekl ruský prezident ve svém poslání Federálnímu shromáždění RF. Jestliže se zkrátí dolet na ruské území z americké základny (NATO) v Evropě na nějakých 10 – 15 minut, musí mít Rusko možnost reagovat minimálně ve stejném čase raketového doletu. A rozhodovací velící centrum pro odpálení raket, na které se Rusko zaměřilo, v Evropě rozhodně neleží. Ale právě odtamtud hrozí nebezpečí vyslání rozkazu – pal!

No a jak zareaguje Kongres USA? Kupme si popkorn a najděme si místo s dobrou vyhlídkou. Nejspíš nebudeme muset dlouho čekat. Z čehopak USA vystoupí tentokrát?

Leave a Reply

You must be logged in to post a comment.

Advertise Here
Advertise Here