Bakteriologické aktivity USA? Nejčilejší jsou Američané na Ukrajině a v Gruzii

Posted on 25 listopadu 2019 by Radmila Zemanová-Kopecká

Problém epidemie spalniček není ani dnešní ani včerejší. Diskutuje se o tom už řadu let a «náhlé» propuknutí některých nemocí, které už byly zdánlivě poraženy, je nezřídka spojované zejména s tím, že se na území řady bývalých sovětských republik fakticky zhroutil systém zdravotnictví. Mluví se i o amerických laboratořích na území těchto republik, kde se mají údajně provádět testy na lidech.

Očkování se už v bývalých repubilkách SSSR neprovádí, vše je převedeno na komerční placenou bázi a obyvatelstvo se tím pádem snaží nevynakládat «zbytečné» peníze s tím, že se to samo nějak «vyvrbí». Právě o tom diskutovali ve studiu Vesti FM moderátor Alexandr Andrejev a politolog Sergej Michejev.

Nejprve o nemocech, které jsou «přirozeně zavlečené». Migrantské davy za posledních 20 let značně komplikují epidemiologickou situaci na území Ruské federace. Lékaři, kteří se s tím setkali říkají, že dnes už, z hlediska infekcí, není v četnosti rozdíl mezi ročními obdobími. Není to tak jako kdysi – infekční exploze, a pak zbytek roku klid. Nyní obtěžují tyto infekce celoročně, přičemž se objevily i infekce, na něž se už v podstatě zapomnělo, protože byly za SSSR potlačeny. Není příliš jasný ani způsob,  jak takovou situaci řešit, protože kontrolovat milionové proudy migrantů na hranicích je mimořádně složité. Organizovat jejich vyšetření v samotném Rusku je také velmi náročné. Vždyť hranice jsou de facto otevřené.

Je tu ale problém podstatně složitější. Je spojen s tajemnou aktivitou Američanů na bývalých objektech laboratoří biologického výzkumu bakteriologických zbraní Sovětského svazu, které zůstaly po rozpadu SSSR na územích bývalých sovětských republik.

Roli mouřenína USA  plní dobře placené nevládní neziskovky

Nejčilejší jsou americké aktivity ve dvou zemích – na Ukrajině a v Gruzii. Právě v těchto dvou státech vzali Američané řadu podobných objektů pod svou «patronaci». Samozřejmě, že se viditelně neangažovalo americké ministerstvo obrany či některá z tajných služeb. To jistě ne, kdepak. A jak že to obvykle dělávají? Do projektu vstupují nevládní neziskové organizace, které dostávají jakési pofidérní zdravotnické granty od jakýchsi ještě podivnějších institutů v Evropě či Americe, a právě v oněch bývalých sovětských laboratořích za zády neziskovek provádí Američané teprve ten pravý utajovaný «výzkum».

Realita je taková, že to vše probíhá na těch bývalých objektech Sovětské armády, které se zabývaly chemickými a bakteriologickými zbraněmi. Takové objekty jsou i ve Střední Asii – v Kazachstánu, Uzbekistánu. Není dnes tajemstvím, že nejutajovanější laboratoře byly v SSSR na ostrovech v Aralském moři. I tam se natáhli Američané. Po rozpadu Sovětského svazu prováděly USA v 90. letech tiché nenápadné «inspekce» na všech objektech postsovětského prostoru.

Není jasné, do jaké míry je to aktuální i pro Ruskou federaci, ale na postsovětském prostoru si Američané «oběhli» všechny zajímavé objekty, aby sebrali vše, co jim sice nepatřilo, ale hodilo. Některé objekty převedli do své správy a «úřadují» tam i dnes, už jako nevládní organizace. Je vcelku pochopitelné, že po takových zkušenostech se politické neziskovky netěší přízni Ruské federace a v poslední době byly některé vybídnuty k vyklizení ruskího prostoru. Jako například tzv. «česká» neziskovka «Člověk v tísni». Jednání Ruska lze pochopit, Američané ale kvůli svým neziskovým spjencům do kolizí nejdou. Přece mouřenín práci udělal, mouřenín může jít.

90. léta se staly osudnými i pro sovětské vojenské laboratoře

Není to tak dávno, co došlo ke skandálu v gruzínské laboratoři na periferii Tbilisi, kde úřaduje fond ex-senátorů Richarda Lugara a Sama Nunna. Tito dva pánové dokonce v USA prosadili v roce 1991 zákon Nunna-Lugara, v souladu s nímž byl zřízen Společný program pro snížení hrozby (Cooperative Threat Reduction Program – CTR). Právě tento zákon a program umožnily vznik fondu, který působil na postsovětském prostoru, aby «pomohl» snížit počet zbraní a zařízení (včetně laboratorních) představujících riziko. Otázka samozřejmě zní – riziko pro koho? Zatím se zdá, že sama laboratoř začíná být hrozbou jak pro samotnou Gruzii, tak pro sousedící Rusko. Skandál v Gruzii i Rusku vypukl poté, co se v okolí laboratoře razantně rozšířila epidemie chřipky a unikly informace, že se v laboratoři provádějí bakteriologické a genetické pokusy na lidech, končící smrtí. S touto laboratoří je spojován i v místě zvýšený výskyt žloutenky typu C.

Bývalý šéf tajných služeb Gruzie – Igor Giorgadze

Lze předpokládat, že v ruských archivech stále existují informace o tom, jaké výzkumy se v této laboratoři prováděly v dobách SSSR a co mohlo zajímat Pentagon, který de-facto dnes gruzínské laboratoře řídí. Tbilisi samozřejmě odmítá, že by v těchto laboratořích měli nějaký vliv Američané. Evidentně je pro ně tristní přiznat, že nejsou pány ve vlastní zemi.

Bývalý ministr státní bezpečnosti Gruzie Igor Giorgadze řekl, že jeho země nikdy v minulosti netestovala a ani neměla důvod zkoumat něco, co by vyžadovalo takový stupeň utajení. Zato předložil dokumenty potvrzující, že se v laboratoři provádějí testy na lidech, končící úmrtím. Giorgadze konstatoval, že právě ona gruzínská laboratoř je nejspíš jednou z příčin problémů se spalničkami či dalšími chorobami. Mimo to, jsou tam podle něj prostory obsazené pouze Američany a gruzínská strana nemá přístup ani do prostor, ani k výsledkům «výzkumů».

Skrývá gruzínská laboratoř americké «studené místnosti»?

Ruský epidemiolog a poslanec Gennadij Oniščenko.

Poslanec ruské Státní dumy (parlamentu) a povoláním lékař epidemiolog Gennadij Oniščenko upozornil, že v gruzínské laboratoři pracují vojenští mikrobiologové USA. Podle něj i dalších ruských odborníků jde o laboratoře s takzvanými «studenými místnostmi», kde se pracuje s velmi nebezpečnými organismy.

Mezinárodní společenství v rámci WHO – Světové zdravotnické organizace – docílilo alespoň toho, že Lugarova laboratoř musela pustit dovnitř mezinárodní experty a novináře. Ovšem, vzhledem k tomu, že souhlas se vpuštěním trval zhruba 8 měsíců, pak i kdyby tam «něco» bylo, za tu dobu lze zamést stopy více než důkladně.

Je nezbytné, aby všechny tyto laboratoře byly pod přísnou mezinárodní kontrolou. Jakmile jde ale o americké zájmy, ztrácí Evropa i USA překvapivě zájem cokoli nechat kontrolovat. Co se ještě bude muset stát, aby dala i Evropa dostatečně jasně najevo, že už má nebezpečných amerických šachů definitivně dost?

Leave a Reply

You must be logged in to post a comment.

Advertise Here
Advertise Here