Categorized | Nezařazené, Převzato

Turecko ruské jednání s nulovým výsledkem

Posted on 21 února 2020 by Převzato

Rusko turecká jednání selhala, Turecko ale nerezignovalo na svoje výboje, situaci se rozhodlo destabilizovat až do úplného kolapsu syrského státu.

Rozhovory mezi Tureckem a Ruskem, které se v pátek 20. února konaly v Moskvě, nechaly sice otevřenou diplomatickou linii, obě strany se však zakopaly na vlastních pozicích.

Jinými slovy, Turecko se ze svých vlastních pozic: stále domáhá toho, aby se syrské jednotky stáhly a vrátily na turecké pozorovací stanoviště. Zopakování této žádosti ze strany turecké strany samozřejmě narazilo i na rezolutní odmítnutí Ruska, které zdůraznilo, že se Turecko nesprávně a neoprávněně odvolává na dohody z Astany a Soči.

Dohody ze Soči a Astany nejsou základem pro novodobou mythologii, ale jde o velmi přesné a konkrétní dokumenty, jejichž klíčové body Erdogan neplní

Dohody mají zcela konkrétní a přený text, jsou ale jednostranně účelově interpretované. Jak je vidět na mapě, dohody umožňují tureckým silám vstoupit na SYRSKÉ území pouze do vzdálenosti 5 km od syrsko-turecké hranice, pozorovací stanoviště (PO) – jediné, která má povolení být umístěné hlouběji na syrském území – mělo pouze úkol zkontrolovat, zda milice jsou tam oprávněné zůstat z důvodu odzbrojení Al-Káidy! Ve skutečnosti fungují turecká stanoviště jako bezpečná útočiště teroristů, z nichž mohou džihádistické milice zahajovat útoky a doplňovat si svoje zásoby, takový, turecký proviantní sklad. A nejde jen o proviant.

Turecko se neomezilo ani na zbudování plánovaných pozorovacích stanovišť, což jsou jediné základny, které si smělo umístit. Místo toho si ale postavilo další, která se nacházejí hluboko v syrském území. „Pozorovací stanoviště“ jsou tak zcela nezákonná a slouží pouze jako užitečný prostředek k bránění syrské armádě v jejím postupu.

Stručně řečeno: Turecko nikdy neplnilo deklarovaný úkol k němuž se zavázalo, a díky němuž dostaly turecké jednotky povolení ke vstupu na syrské území.Bylo přesně definováno, že jde o odzbrojení teroristů a deeskalace napětí, až do nových voleb a syrského znovusjednocení .Turek ale zřejmě viděl v duchu jen a pouze, posílení pro-tureckých milicí FSA, a také Al-Káidy (al Nusra / Tharir al Sham), aby mohla tato džihádistická organizace za tureckého přispění pokračovat ve válce a agresi bez přerušení. Prostě, válka na věky.

Ve skutečnosti však dohody ze Soči a Astany hovoří jednoznačně o tom, že pokud by Turci nezaručili bezpečnost civilních obyvatel a odchod usnadňujících tras, syrská armáda je legitimně oprávněna obnovit bezpečnosti i násilím.

Ani podmínka dostupnosti dvou hlavních komunikačních tras M4 a M5 nebyla Tureckem splněna.

„Dálnice M5 je rovněž nezbytná pro spojení Sýrie s jordánskou hranicí a v poslední době s městem Gaziantep v jižním Turecku, průmyslovým střediskem a dovozním a vývozním střediskem. … M5 … je páteří národní silniční sítě a má velký hospodářský význam, protože spojuje město Aleppo, které bylo průmyslovým kapitálem s Damaškem a dále pokračuje k jižní hranici, která byla hlavní dálnicí pro obchodní tranzit.

Dálnice M5 má další kriticky důležitá rozvětvení do přístavu Tartus, který je domovem jediné ruské námořní základny ve Středozemním moři a největší ruské základny mimo vlastní území, a také do Latákie.

Nedávná ofenzíva Assádovy armády a získání Sarakibu – města na křižovatce M4 a M5 v provincii Idlíb, byla pro Turky strategickou ránou. Syrská armáda nejen otevřela důležitou část dálnice M5 vedoucí na sever od Aleppo, ale také si zajistila cestu západně od dálnice M4. Ta vede k Jisr Al Shughuru, jednomu z největších měst v provincii Idlíb (to je stále ještě pod kontrolou rebelů) a odtud do Latákie. Kromě strategického významu, který má dálnice pro protirežimní rebely, by kontrola M5 ozbrojenci mohla způsobit zhroucení moci vůdce syrského režimu, Bashara al Assada. “

Leave a Reply

You must be logged in to post a comment.

Advertise Here
Advertise Here