Categorized | Nezařazené, Rusko, Svět, Sýrie

USA vyzvaly Rusko v Sýrii, aby „okamžitě přistálo“ s bojovými letouny . Budeme platit Američanům velké peníze za „ochranu“ ve formě konzultací?

Posted on 01 března 2020 by Radmila Zemanová-Kopecká

Americká stálá zástupkyně v OSN Kelly Kraftová, během jednání Rady bezpečnosti OSN o situaci v syrském Idlíbu, vyzvala Rusko v Sýrii, ať „okamžitě nechá přistát své bojové letouny“, přesto, že ruské letectvo je tam jako jediné legitimně, na pozvání Damašku. NATO zase požaduje, aby syrská armáda a Rusko zastavily své útoky, které ovšem začali teroristé společně s Turky.

O svolání mimořádného zasedání RB OSN požádala v pátek 28. února Velká Británie, v souvislosti s eskalací situace v Idlíbu, v jejímž důsledku zahynuli 33 turečtí vojáci.

„Vyzýváme Ruskou federaci, ať okamžitě přistane se svými bojovými letouny, a vyzýváme všechna syrská vojska a jejich ruské spojence, aby odstoupili na linii rozhraničení palby, vytvořenou v roce 2018“,

– uvedla Kraftová.

Ta také potvrdila, že USA podporují Turecko „v tom, co se týká odpovědi na bezdůvodné napadení tureckých pozorovacích stanovišť, což mělo za následek smrt tureckých vojáků“.

Ruský velvyslanec v OSN upozornil Američany, že Sýrie musí bojovat s teroristy dle rezoluce OSN

Vasilij Nebenzya, ruský stálý velvyslanec v OSN upozornil, že k incidentu s tureckými vojáky došlo mimo rámec pozorovacího stanoviště. Připomenul také, že Sýrie má právo „potlačovat“ teroristy, jak si toho žádá rezoluce Rady bezpečnosti OSN.

Ministr zahraničí RF Sergej Lavrov také upozornil, že Turecko nesplnilo několik klíčových požadavků ohledně Idlíbu, k nimž se zavázalo. Turecko například neoddělilo tzv. umírněnou opozici, připravenou jednat se syrskou vládou, od teroristů.

Stálý velvyslanec Sýrie při OSN Bašár Džaafarí konstatoval, že účel jednání svolaného Velkou Británii spočívá pouze v tom, aby byl zdiskreditován formát mírového uspořádání situace v Syrské arabské republice, dohodnutý v Astaně.

Syrská armáda neútočila, ale reagovala na útok

Připomeňme, že situace v Idlíbu se vyhrotila poté, co 27. února zahájili teroristé z uskupení Haját Tahrír aš Šam masivní ofenzívu na pozice syrské armády. Teprve pak  zahájila vládní vojska odvetnou palbu a následný postup.

Podle informací ruského ministerstva obrany, dostali se pod palbu spolu s teroristy i turečtí vojáci, kteří tam ovšem neměli být. V důsledku střetu byli zabiti 33 turečtí vojáci, 36 jich bylo zraněno. Navíc, ruská strana poté ihned učinila opatření k úplnému zastavení palby ze syrské strany a zajistila evakuaci mrtvých a zraněných na území Turecka.

Pomoc NATO spočívá v konzultacích?

Turecký prezident Erdogan svolal po střetu poradu Aliance k bezpečnostní situaci. Rada NATO se tedy na žádost Ankary sešla v pátek 28. února k projednání situace v Sýrii. Podle údajů z řeckých médií ale Řecko zablokovalo prohlášení Aliance o podpoře Turecka. (Inu, snad se tam také najednou neobjeví mohutná invaze koronaviru?)

NATO pak vyzvalo Rusko a Asádův režim, aby zastavily útoky v syrské provincii Idlíb. Prohlásil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, na základě výsledků mimořádného jednání Rady NATO.

Podle Stoltenberga požádalo Turecko Alianci o konzultaci na základě článku 4 Smlouvy Severoatlantické aliance, která umožňuje požádat spojence o konzultaci, jestliže je ohrožena územní celistvost, nezávislost a bezpečnost.

Stoltenberg by měl plakat na jiném „hrobě“

„Spojenci odsoudili nedávné útoky ruských sil a Asádova režimu v provincii Idlíb. Vyzýváme k zastavení těchto útoků a návrat k zachování mezinárodního práva a podpoře úsilí OSN o nalezení stabilního řešení konfliktu v Sýrii“,

– sdělill Stoltenberg.

Zdá se ovšem, že pan generální tajemník sice pláče hezky, ale na nesprávném „hrobě“. Protože to nebyla Sýrie, kdo zahájil ofenzívu ale teroristé, mezi nimiž byli, jistě zcela náhodou, turečtí vojáci. Není proto příliš jasné proč se Stoltenberg obrací na Rusko a Sýrii, když ani územní celistvost, ani nezávislost a bezpečnost Turecka není nikým ohrožována, neb se jedná pouze a výlučně o území suverénní Sýrie.

Generální tajemník rovněž zdůraznil, že Turecko je cenným spojencem NATO, který přijímá miliony běženců ze Sýrie. Kde by jich ale tolik  Turecko vzalo, také není jasné, protože skuteční Syřané se hromadně vracejí domů. Je tedy otázkou, zda jde stále ještě o běžence před válkou, anebo o teroristy, kteří pomáhali vraždit své krajany, civilisty, ženy a děti. Ti se samozřejmě do Sýrie z pochopitelných důvodů vrátit netouží, ale pro všechny přijímající země by to měl být jasný signál, že nejde o běžence před válkou, kteří si zaslouží naši pomoc, ale o teroristy a jejich pomahače. Otázka zní, zda mají vlády evropských zemí právo poskytovat azyl vrahům a teroristům, když tím ohrožují vlastní občany. Navíc, úžasný turecký „spojenec“ přes své sliby stejně otevřel své hranice pro průchod těchto „běženců“ do Evropy, resp. do Řecka.

„Dnešní setkání je zřetelným znakem solidarity s Tureckem. Turecko je cenným spojencem NATO, které nejvíce utrpělo hrozným konfliktem v Sýrii. NATO pokračuje v podpoře Turecka celou řadou opatření. Včetně posílení jeho protivzdušné obrany. To pomáhá Turecku čelit hrozbě raketových úderů ze strany Sýrie“,

– prohlásil Stoltenberg.

NATO bude chránit své spojence „konzultacemi“?

Jak generální tajemník dodal, budou spojenci monitorovat vývoj událostí na jihovýchodní hranici NATO a situaci vzájemně konzultovat. Podtrženo a sečteno – bojovat za vás sice nebudeme, ale zato vám budeme radit. Tak z toho musel být Erdogan skutečně nadšením bez sebe. Tím ale vzniká další otázka pro ostatní členské země. Máme opravdu všichni platit do kapsy Američanů 2% HDP za „konzultace“?

V této situaci se navíc nabízejí docela legitimní otázky. Je Sýrie svrchovaný stát? Je Idlíb součástí Syrské arabské republiky? V obou případech je odpovědí „ano“. Dále: může turecká armáda krýt teroristy, pomáhat jim a podílet se na jejich útocích? Podle mezinárodního práva i podle selského rozumu je odpovědí „ne“. A konečně: Kdo koho napadl v Idlíbu masivní ofenzívou? Nebyli to náhodou teroristé, mezi nimiž Turci skutečně neměli co pohledávat?

Jenže pro NATO jsou tyto otázky podružné. Hlavní jsou anglosaské mocenské zájmy a těm se podřizuje NATO i Evropská unie. Pak už zbývá poslední otázka: Proč má Evropa hájit americké zájmy na úkor svých vlastních zemí, které se stávají kvůli podobným avantýrám podporovateli terorismu místo toho, aby se postavili na stranu práva. A to je v tuto chvíli na straně svrchovaného syrského státu.

Zdrojová informace, infografika a foto: RIA Novosti

Leave a Reply

You must be logged in to post a comment.

Advertise Here
Advertise Here