Rusko zvolilo za spojence samu přírodu

Posted on 20 června 2015 by Ing. Ivan Kratochvíl, pplk. vz

KOMENTÁŘV současné době plné rusofobie mě velmi zaujal odborný článek ruského vojenského experta plk. Konstantina Sivkova «Asymetrická odpověď Ruska – megazbraň», i když jeho hodnocení současné vnitropolitické situace Ruska také nevyznívá zrovna optimisticky. Jako voják vidí důsledky perestrojky sovětské ekonomiky v reálném světle a z globálního hlediska. A tam Rusko svoji pozici světové velmoci perestrojkou ztratilo. Po příchodu Putina k moci začíná v Rusku opět, jako už kolikrát v historii, proces znovuobnovování.

K čemu vlastně došlo? A proč musí Rusko opět jako Fénix povstávat z popela? Tím spíš, když si žhavost tohoto popela neumíme v našich podmínkách ani představit. K čemu potřebuje megazbraň?

Pro názornost stojí za připomínku, že v předputinovském období plat akademika ve výzkumném ústavu se rovnal nájmu za velmi průměrný byt. Prodejem lesních plodů na tržnici si takový akademik za dva dny vydělal podstatně víc. Aby toho nebylo málo, hned v prvním roce Putinovy vlády roku 2000, zima o něco dříve zablokovala severní mořskou cestu a v sibiřských říčních přístavech zůstala sice kvanta uhlí, to ale bylo prodané přechozí vládou do USA. Sibiřská města tak uhlí pro vytápění v tvrdé místní zimě prostě neměla. To jsou jen střípky, ilustrující, odkud pramení ta obrovská podpora běžného obyvatelstva Putinovi, protože s jeho příchodem k podobným zvěrstvům vůči vlastnímu národu, začalo docházet stále vzácněji, a zpravidla jde o zvůli místních úředníků – oligarchů.

Schopnost žít a přežít v pro nás nepředstavitelně složitých podmínkách formuje také zcela jiný pohled na okolní svět, než jak jsme tomu zvyklí u nás. Jiný je i hodnotový žebříček. Pamětníci mi jistě potvrdí, že ruská technika, která se k nám dostávala, byla vzhledově nemoderní, humpolácká ale jednoduchá, blbuvzdorná a v podstatě nezničitelná. Svým způsobem to bylo i odrazem tehdejšího přístupu řadových Rusů k životu a a tento stav se obrozuje vždy, když zemi hrozí nebezpečí. Jsou schopni nejen přežít, ale i fungovat v podmínkách, pro řadu jiných národů nepřijatelných. I to je třeba brát v úvahu, mluvíme-li o Rusku.

Největším zločinem Ruska je nenechat se dál drancovat USA

Dnešní Rusko svým návratem na světovou geopolitickou arénu samozřejmě vyvolává odpor těch, kdo převzali v době perestrojky pozice uvolněné ruským státem. Perestrojka Rusko zbídačila ekonomicky i politicky. Vždy se ale ptejme, v čí prospěch? Veškeré změny a reformy totiž «pomáhali» za Gorbačova a Jelcina realizovat zahraniční poradci, především z USA. Většina lidí totiž ani neví, že dílem těchto «poradců» je třeba Ústava Ruské federace či «FEDERAL LAW On the Central Bank of the Russian Federation» tedy Federální zákon O Centrální bance Ruské federace. Klíčové zákony tak tvořili ti, jejichž zájmem rozhodně nebyl rozkvět Ruské federace, ale beztrestné drancování ruských surovinových zdrojů a posílání ruské ekonomiky do pekel.

Vraťme se ale k vojenství a ke zmíněnému materiálu plukovníka Sivkova. Dlouhodobě nízkými rozpočtovými možnostmi se Ruská armáda stala nesrovnatelně menší, než je armáda USA, či armády NATO obecně. Použijeme-li pouze jednoduché počty, je naprosto zřejmé, že Rusko je sice schopno vést účinnou ústupovou válku na svém území, nemá však dostatek sil k expanzi. Odmítnutí Ruska prodloužit placení vazalské daně USA (Zákon o podřízení Centrální banky RF národním zájmům, takzvaný Zákon o neplacení daní Spojenými státy) vyvolal ve Státech mimořádně podrážděné reakce. K těm viditelným reakcím patří události v Sýrii a na Ukrajině. Tlaky vrátit Rusko zpět do pozice «benzinové pumpy» v poslední době sílí čím dál víc a snahy zatlačit současné vedení Ruska do kouta je viditelné takřka prostým okem.

Článek «Asymetrická odpověď Ruska – megazbraň» je tak možné vnímat jako kvalifikovaný názor, jak bude nejspíš Rusko reagovat, kdyby se v tom pomyslném koutě ocitlo. Absence technologicky zdatných spojenců ho přiměla vzít si za spojence přírodu a vytvořit z tektonických zlomů megazbraň nemající obdoby. Plukovníkem Sivkovem popisovaná reakce je obecně možná, proveditelná a na základě osobních zkušeností ze života na Sibiři jsem navíc přesvědčen, že je naprosto reálná. Autor v článku sice operuje s daty použitelnosti této zbraně v letech 2020 a dále. Vzhledem k uváděným takticko-technickým údajům jsem ale přesvědčen, že v případě akutní nouze jsou Rusové formou partyzánského projektu schopni popsané kataklyzma spustit i dnes. Rusko nechce válku. Nepotřebuje ji. Bude-li však k válce donuceno, pak se svou schopností k přežití …

pplk. v.v. Ing. Ivan Kratochvíl

(autor je absolventem Vysoké vojenské technické školy v Liptovském Mikuláši  v oboru Speciální technika protivzdušné obrany státu a Vojenské akademie Brno obor Řízení obrany státu)

Video: test rakety Topol M a simulace důsledku její síly

 

Leave a Reply

You must be logged in to post a comment.

Advertise Here
Advertise Here

Archiv