Protiruské sankce – přitvrdit! Plyn ale néé, žadoní po Rusku Evropa

Posted on 18 července 2015 by Radmila Zemanová-Kopecká

ANALYTIKA – Evropský strach z toho, že Rusko od roku 2019 přestane dodávat plyn přes Ukrajinu, se stává realitou. Rusko potřebuje mít jistotu, že plyn dojde ke spotřebiteli, a tak se u tranzitu stává Ukrajina vyřazeným hráčem, stejně jako Evropa.

Z Bruselu totiž najednou zaznělo zděšené vytí, že sankce sice ano, ale na ukrajinský plynový tranzit, Rusko, pěkně prosíme, nesahej. Důvodů pro tento úděs je zde hned několik. Zmrzlí a hladoví Evropane už nejspíš vůbec nebudou chtít plnit Evropou zprostředkované příkazy strýčka Sama, evropské vlády by mohly od svých zmrzlých národů dostat nejen červené karty a navíc, naštvaní Ukrajinci by se také mohli vydat docela jiným směrem, než si toho přejí „zaoceánští partneři“.

Evropa se ovšem nepřizná, že musí plnit příkazy USA a vymýšlí zástupné důvody. Podle slovenského eurokomisaře pro energetiku Maroše Šefčoviče by snížení tranzitu přes Ukrajinu údajně znamenalo nedozírné důsledky pro bezpečnost energetiky v Evropě. Ptejme se ovšem pro koho především? Právě Slovensko je pokračováním plynového tranzitu z Ukrajiny, takže přijde o velmi slušné ruské peníze jen za to, že jeho územím protéká plyn. Krátce řečeno, bylo by to podřezání krku pověstné slepičce, co nese zlatá vajíčka. Navíc se ptejme kudy či odkud bude brát Slovensko plyn, když si přípojku bude muset pořídit „za své“.

Proč Evropa lže o nezbytnosti ukrajinského tranzitu?

Slovenské zájmy ovšem „Evropan“ Šefčovič natvrdo přiznat nemůže, takže operuje narušením rovnováhy energetických dodávek, navíc hlaholí, že tranzitní systémy s Ukrajinou jsou s přepravci plně kompatibilní, a že dublování je zbytečné. Ani to ale není pravda, protože za doby takzvané svrchovanosti Ukrajiny se do plynovodu nevložila ani hřivna, ergo, je už pořádně „rozkodrcaný“ a bude čím dál víc. Možná by bylo slušnější i výhodnější, kdyby Slovensko tlačilo víc a včas na Ukrajinu aby nekradla evropské dodávky modrého zlata, než aby se připojovalo k nesmyslným sankcím proti Rusku. To si ovšem slovutný eurokomisař nedovolí ani pomyslet, natož vyslovit.

Je třeba vzít také v úvahu, ža ani USA nemají zájem, aby Evropa byla díky jiným trasám ruského plynu naprosto nezávislá na Ukrajině, kterou Státy, až na pár regionů, zcela ovládají. Vždyť při ukrajinské trase by stačila nějaká ta sabotáž na ukrajinském potrubí a Evropa je bez plynu. Bude poslušná a bude Ukrajině platit a platit, a díky „loajálním“ médiím proklínat Rusko. A o to jde přece především.

Evropa lže a pomáhá tomu, kdo krade

Šefkovič zjevně zcela vědomě lže i když tvrdí, že přes Ukrajinu proudí 140 miliard kubíků plynu. Podle informací Gazpromu, je totiž s bídou o 60 miliard kubíků a na příští rok se plánuje jen 40-50 miliard. Evropský řadový spotřebitel ovšem toto snížení vůbec nezaznamenal, protože Rusko nahradilo ukrajinský tranzit Severním proudem tam, kde je to už možné.

Ptáme-li se, proč lže Šefčovič i další představitelé Evropského spolku, odpovědí bychom se asi dočkali spíše za oceánem než v Evropě. Není totiž důvod, proč by měla o ukrajinský tranzit tolik stát EU, pro kterou jsou rizika nespolehlivého přepravce očividná. Jestliže ukrajinský poslanec, politik tranzitní země, vyhrožuje vyhozením plynovodu do vzduchu aby zatracené Rusko nemohlo vydělávat na dodávkách plynu, pak by měli v prvé řadě evropští činovníci usilovat o to, aby dodávky plynu byly vedeny bezpečnější trasou, tedy jinudy. Leč, není tomu tak. Nejspíš proto, že jsou národní zájmy evropských národů „zaoceánským šéfům“ naprosto ukradené a jednoznačně převládají mocenské zájmy geopolitiky USA. Z toho může vyplynout jediný závěr. Evropští „lídři“ už v Evropě o ničem nerozhodují.

Rusko má ukrajinské zlodějny právě tak dost, jako z EU klacků pod nohy

Rusko vcelku oprávněně říká, že chce zabezpečit ničím nerušené dodávky pro evropské odběratele. Proto jsou zde dvě větve proudu severního a nyní se připojí turecký proud, místo jižního, který Bulharsku zatrhla právě Evropská unie. O „vděčnosti“ Bulharů asi není třeba hovořit, protože tato ne zrovna bohatá země přišla o počáteční investice ve výši 3 miliard dolarů, o pracovní příležitosti a roční příjem za tranzit 750 milionů dolarů. Bulharskem šel totiž tranzit 18 miliard kubíků plynu do Turecka, Makedonie a Řecka. Po spuštění „Tureckého“ proudu nebude mít nic, zato si bude muset zbudovat přípojku z Turecka na vlastní náklady. 

Kompenzace od EU jsou možná určeny bulharské vrchnosti, ale rozhodně ne pro rozvoj Bulharska jako takového, a už vůbec ne na výstavbu přípojky či dalších užitečných věcí v národním zájmu země. Dnes požaduje EU po Rusku aby obnovilo výstavbu Jižního proudu. Nejspíš ale bude mít smůlu, protože Rusko uzavřelo s Tureckem dohodu nejen o „Tureckém proudu“, ale i o tom, že „Jižní proud“ neobnoví. Že by Turecko změnilo postoj, se příliš očekávat nedá a Rusko nemá ve zvyku porušovat dohody.

Evropa chce po Rusku, aby si nechalo nepoctivého přepravce

Rusko už má ukrajinské zlodějny celkem pochopitelně plné zuby. Přes Ukrajinu jdou „roury“ vlastně dvě. Jedna je určená pro Ukrajinu, druhá pro Evropu. Ovšem Ukrajina se v roce 2009 začala řídit heslem: Co je vaše, to je i naše, a co je vaše/naše, to platit nebudeme. Jak si dobře pamatujeme z roku 2009, Ukrajina prostě kradla evropský plyn, protože svůj neměla, neb za něj nechtěla platit. A to ani v případě, že jí Evropa či MMF poskytly půjčky, aby za plyn mohla Ukrajina Rusku dlužné částky uhradit. Peníze se prostě vypařily.

Chtít tedy po Rusku, aby se neustále nechávalo okrádat a vydírat Ukrajinou i Evropou, je holý nesmysl, a protože právě ukrajinský tranzit je mimořádně rizikový, chce ho Rusko nahradit. Kdyby jakýkoli dodavatel měl dopravce na své zboží do bodu „B“ a ten dopravce ukradl část dodávaného zboží, rozvázal by podnikatel s takovým „dopravcem“ smlouvu okamžitě, protože příjemci by oprávněně říkali, „to je vaše věc, že máte dopravce podvodníka, to si zařiďte jak chcete, my jsme zboží zaplatili, tak ho dodejte“. A to je přesně to, co Rusko jako dodavatel činí, zatímco evropský příjemce vříská a požaduje, aby si dodavatel toho zlodějského dopravce ponechal. Každému normálnímu podnikateli i nepodnikateli musí být jasná nesmyslnost podobného požadavku. Tento postoj EU k Rusku je ale sic velmi nerozumnou, leč přesto realitou.

Ukrajina bude vydírat a vydírat a Brusel bude platit a platit. Z našich peněz

Drzost Ukrajiny už navíc přestává znát jakékoli meze. Chunta se nijak netají, že jestli chce mít Brusel v zimě klid, musí poskytnout v roce 2015 Ukrajině 1 miliardu dolarů, jako příspěvek na nákup plynu, aby mohla vláda údajně naplnit ukrajinské zásobníky na zimu. Vyhrožuje, že si prý jinak pomůže naprosto stejně, jako v roce 2009. I když bude chtít Brusel Ukrajině vyhovět (a asi bude muset), měl by v takovém případě  poslat peníze přímo Rusku, protože jinak nebude ani plyn, ani peníze, jak už se stalo na Ukrajině zvykem.

Vzhledem k současné situaci na Ukrajině se lze ovšem velmi vážně obávat, že částka požadovaná po Bruselu nyní, bude nakonec podstatně vyšší. Země je válkami a konflikty rozbitá čím dál víc a mluvit o nějakých příjmech do státní pokladny je bezpředmětné a iluzorní. Tím spíš, aby byly peníze na zaplacení plynu „kletým Rusákům“. A Brusel platit bude, samozřejmě z našich peněz, jak jinak. Protože nebude-li, promrzlé národy zahřeje už jedině to, že své prodejné a vykrmené úředníky i politiky (a to nejen v Bruselu) pošle do propadliště dějin, a to je ještě velmi smířlivá cesta. Oprávněně se lze obávat, že by realita byla podstatně tvrdší.

A jak bude Rusko reagovat na pištění Evropské unie?

Nejspíš nijak, protože už má prolhané a arogantní Evropy také plné zuby. Navíc, je ruskému vedení jasné, že bavit se s Evropskými „lídry“ postrádá smysl. O ničem nerozhodují a škodí-li vlastním národům, je věcí těch národů, jak dlouho si to ještě nechají líbit. Jasné je jen to, že Rusku už nijak citelně EU uškodit nemůže. I v tomto případě si Evropa musela bolestivě uvědomit, že Rusko je velmoc, s níž se sice lze dohodnout, ale dobu euroamerického imperativu už má definitivně za sebou.

Foto: sharij.net

1 Comments For This Post

  1. admin Says:

    Pro odebírání článků požadujeme odkaz na konci článku v plném znění hyperlinku Institut slovanských strategických studií. Vámi převzaté články vytvářejí dojem, že Isstras je zkratka nějakého vašeho autora. Už jednou jste na to byli upozorněni. Na stránkách Institutu jsou přesná pravidla pro přebírání článků a požadujeme, abyste je pro účely stránek Nová republika, eventuálně dalších vámi spravovaných stránkek, dodržovali.

1 Trackbacks For This Post

  1. Nová republika Says:

    […] 19.7.2015    Institut slovanských strategických studií […]

Leave a Reply

You must be logged in to post a comment.

Advertise Here
Advertise Here

Archiv