Putine, pomoz s Karabachem – zaznívá opatrně ze Západu

Posted on 09 října 2020 by Radmila Zemanová-Kopecká

Ruský prezident Vladimír Putin pozval ministry zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu do Moskvy k jednacímu stolu. Obě strany pozvání přijaly a v pátek 9. října usedly v ruské metropoli k jednacímu stolu.

Západ snad konečně pochopil, že není sto změnit cokoli na postoji dvou znesvářených stran – Arménie a Ázerbájdžánu. A situace tam rozhodně není jednoduchá, protože vlády obou zemí se 30 let zabývali vším možným, jen ne potenciálním ohniskem velkého nebezpečí – Karabachem. Navíc zvenčí se pokusy o barevné revoluce v obou zemích střídaly s islamistickou expanzí za pomoci Turecka, které si vzalo za «pomocníčky» hochy z Džabhat an Nusra, teroristy, kteří kromě Turecka nesedí asi nikomu – tentokrát dokonce ani OSN, i přes její povadlou akceschopnost.

Evropa, zdá se, zapomněla na svou vlastní historii. Víte, jak se říkalo 16 let trvající do roku 1699 Velké rakousko-turecké válce? PÁTÁ rakousko – osmanská, nebo také SEDMÁ benátsko – turecká. Nebo si snad někdo myslí, že ta pořadová čísla tam byla jen tak, pro parádu?

Komu patří země obydlená křesťanskými Armény? Islámskému Ázerbajdžánu v zádech s Turkem? Arméni o tom vědí své.

Proč je ale tolik povyku kolem Karabachu? Proč takové krvavé přetahování  o malý kousek země? Po rozpadu SSSR se Karabach ocitl v hranicích Ázerbájdžánu. Problém ale spočíval v tom, že na území Karabachu tvoří většinu obyvatelstva křesťanští  Arméni, zatímco Ázerbájdžán je muslimský. Dokud existoval Sovětský svaz, dařilo se mezi oběma zeměmi udržovat klid a mír. Po rozpadu SSSR ale začaly bouřit vášně. Karabach vyhlásil svou nezávislost na Ázerbájdžánu. Není se čemu divit. Arménský národ byl Osmany, čili Tureckem, takřka vyvražděn. Tím Tureckem, které je v tuto chvíli pro Ázerbájdžán nejbližším spojencem. Turecko, dědic Osmanského impéria. Lze vcelku chápat Armény, že si nepřejí další genocidu, která by setřela tento početně malý národ z povrchu zemského.

Přesto, že Náhorní republiku Karabach nikdo neuznal, jeho obyvatelé jsou připraveni bojovat o svou nezávislost na islámském Ázerbájdžánu do posledního dechu. Mrtví jsou již na obou stranách, ale konflikt pokračuje. Arménie připustila možnost uznat nezávislost NRK, na což reagoval Ázerbájdžán velmi podrážděně, s výhrůžkami další eskalace konfliktu. rozhodně ke klidu by to nepřispělo.

Západní „mocnáři“ se postupně dostávají k tomu, že bez Ruska to nepůjde

Začaly zaznívat návrhy, jako že „Rusko by mělo“, Rusko může, takže by  mělo“, a podobné opatrnické výlevy. Špatně, věru špatně se západním mocnářům přiznává, že jejich pokusy řešit tuto situaci byly zkrátka nulové, stejně jako v případě OSN. A tu, si pozve Rusko  zástupce obou zemí k sobě do Moskvy na jednání a obě země pozvání přijaly. Podle zpráv, které unikly, však chce Moskva v tuto chvíli jednat pouze o zastavení palby, aby si obě strany mohly vyměnit živé, zraněné i padlé. Ale o čem skutečně ještě půjde řeč za zavřenými dveřmi, se možná dozvíme podstatně později, nebo také vůbec. Usuzovat budeme moct nejspíš jen podle výsledků.

Jeden moment je přesto mimořádně důležitý. Západ přiznal de facto, že jednání o Zakavkazsku, stejně jako o Blízkém Východě, se bez Ruska prostě nemohou obejít. Je velmi pravděpodobné, že NR Karabach se připojí k dalším zmrazeným konfliktům, jako jsou Doněcká lidová republika, Luhanská lidová republika na Donbassu či Přidněstrovská republika, která se vymezila proti Moldávii, Jižní Osetie a Abcházie –  požadující nezávislost na Gruzii. Ale jak je to vlastně? Vždyť ve všech těchto republikách byl naprosto ignorován názor a postoj jejich obyvatel, který nikdo z „civilizovaného“ světového společenství nechce vidět ani slyšet. Zato Kosovo, které nesplňovalo žádnou z podmínek pro mezinárodní uznání, bylo částí národů OSN uznáno. Důvod byl jediný. Krádež Kosova podpořily USA.

Podaří se Moskvě zklidnit obě strany? To je asi jediná věc, kterou se už brzy dozvíme.

Comments are closed.

Advertise Here
Advertise Here

Archiv