Categorized | Komenty, Nezařazené

Mezinárodní právo – válka nebo mír?

Posted on 23 listopadu 2020 by Radmila Zemanová-Kopecká

Vývoj mezinárodní situace v posledních letech provokuje k analýze i prognóze o důsledku podobných teroristických kroků, jakých se dopouští průběžně například Turecko, Izrael či Ukrajina, vždy s Amerikou a Britanií za zády. Důvod pro neklid tu totiž je. Takové porušování dříve železných mezinárodních pravidel bývá příznakem blížící se války.

Pravda, horká válka v přímém slova smyslu tu možná nebude, ale bude tu takový boj za mír a demokracii, že ze světa, jak ho známe,  nezůstane nejspíš kámen na kameni.

Hlasy o nebezpečí porušování mezinárodního práva dnes stále sílí. A tak nemůžeme přehlížet ani takové věci jako přímé porušování Ženevské konvence, která explicitně zakazuje střílet do vojáků, kteří se zachraňují z poškozeného nebo zničeného letounu katapultem s padákem, používat fosforové bomby, které hází Ukrajina na krvácející Donbass. Nemůžeme přehlížet ani nedodržování dohod týkajících se režimu vojenského uspořádání na cizím hřišti, jako to přehlížejí Izraelci.

Že Turecko lhalo? Že Izrael udělal lumpárnu s IL-20? To je přece maličkost. No tak se pak ministři zahraničních věcí, a po nich vice-premiéři omluví. Nebo také ne. To je toho. Nebo se to svede na někoho jiného – nejlépe na oběť. Ale úkol zadaný hvězdně pruhatým páníčkem a za souhlasného zvuku velkého Bena, byl splněn. Že v důsledku zrušení cestovního ruchu z Ruska, v důsledku ruského embarga na potraviny, to odnesou ti obyčejní podnikatelé ve vlastní zemi? To je přece jedno, hlavně že vládce ze „Zálouží“ bude spokojen.

Někdy vzniká pocit, že když se USA nedaří likvidovat Rusko, vybíjí si vztek na Evropě a připravuje si svůj budoucí zotročený prostor na starém kontinentu či u svých nejbližších „spojenců“. Přesně tento model chování převzali navíc evropští lídři velkých evropských zemí vůči malým evropským „nováčkům“. Zbývá se jen ptát, jak dlouho jim to budou ostatní národy Evropy trpět?

Jediné, co může pomoct, je striktní dodržování mezinárodního práva a v něm zakotvených dohod a smluv. Je prověřené řadou let. Obávám se ale, že donutit politiky k tomu dokáže jen velká bouře. A k té se národy otrockých duší zatím nedokáží odhodlat. Ale myslet si, že to tak bude pořád, je  velmi krátkozraké. 

Jednoho dne národy řeknou, že už nechtějí ten vnucovaný řád, který je jim jen ke škodě. Pak se ale, podle zkušeností z časů minulých, je třeba začít pripravovat na velmi tvrdý boj – na život a na smrt, protože svou dlouze drženou moc, nebudou chtít nenasytní žraloci pustit.

Leave a Reply

You must be logged in to post a comment.

Advertise Here
Advertise Here

Archiv