Víme, co je obsahem ruského návrhu USA?

Posted on 06 ledna 2022 by Radmila Zemanová-Kopecká

Situace s návrhem ruské smlouvy USA a NATO poněkud připomíná situaci s Chartou 77. Málokdo ji četl, ale „všichni“ se vyjadřovali tehdy  proti. Také v tomto případě nelze najít český překlad ruských návrhů, ale komentátoři snaživě vytrhávají z kontextu její části, aby ukázali, jak je Rusko ve svých požadavcích nestoudné.  ISSTRAS se proto rozhodl uveřejnit neoficiální český překlad, zatím návrhu smlouvy s USA, aby český občan mohl být informován o plném znění této smlouvy a vytvořit si tak úsudek samostatně a nezávisle na médiích. Je třeba mít také na paměti, že Ruská federace je uznanou nástupnickou zemí SSSR, stejně i ve věci smluv.

Smlouva mezi Ruskou federací a Spojenými státy americkými o zárukách bezpečnosti

(neoficiální překlad)

Ruská federace a Spojené státy americké, dále uváděné jako Strany,

vedeni principy obsaženými v Chartě Organizace spojených národů, v Deklaraci o principech mezinárodního práva – týkajících se přátelských vztahů a spolupráce mezi státy a v souladu s Chartou Organizace Spojených národů z roku 1970, s helsinským Závěrečným aktem Rady pro bezpečnost a spolupráci v Evropě z roku 1975, a rovněž s články Manilské deklarace o mírovém řešení mezinárodních sporů z roku 1982, Charty evropské bezpečnosti z roku 1999, Zakládajícího aktu o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi Ruskem a Organizací Severoatlantické Aliance z roku 1997

připomínajíce nepřípustnost v jejich vzájemných vztazích, stejně jako celkově v mezinárodních vztazích, použití síly nebo výhrůžky silou jakýmkoli jiným způsobem, který není v souladu s cíli a zásadami Charty Organizace Spojených národů;

podporujíce roli Rady bezpečnosti OSN, na níž je vložena odpovědnost za podporu mezinárodního míru a bezpečnosti;

uznávajíce nutnost sjednocení úsilí pro efektivní reagování na současné výzvy a hrozby bezpečnosti v globalizovaném a vzájemně závislém světě;

vycházejíce ze striktně zachovávaného principu nevměšování do vnitřních záležitostí, včetně odmítnutí podpory organizací, skupin a jednotlivých osob, vystupujících za neústavní změnu moci, a také jakýchkoli činností, jejichž cílem je změna politického nebo sociálního zřízení jedné ze Stran dohody;

maje na zřeteli zdokonalování stávající nebo vytváření dodatečných akčních a operativně spouštěných mechanismů vzájemné součinnosti pro uregulování vznikajících problematických otázek a rozporů cestou konstruktivního dialogu, na základě vzájemné úcty a uznání zájmů bezpečnosti a znepokojení jeden druhého, a také pro vypracování adekvátní reakce a výzvy a hrozby v oblasti bezpečnosti;

ve snaze vyhnout se jakémukoli vojenskému střetu a ozbrojenému konfliktu mezi Stranami s vědomím že přímý vojenský střet mezi nimi je schopen přivést k použití jaderných zbraní, což by mělo dalekosáhlé důsledky;

potvrzujíce, že v jaderné válce nemůže být vítězů a tato nemá být nikdy rozpoutána, stejně jako přiznávajíce nutnost vynaložit veškerá úsilí pro odvrácení nebezpečí vzniku takové války mezi zeměmi, disponujícími jadernými zbraněmi;

potvrzujíce své závazky dle Dohody o opatřeních pro snížení nebezpečí vzniku jaderné války mezi SSSR a USA z 30. září 1971, Dohody mezi vládou SSSR a vládou USA pro odvrácení incidentů v otevřeném moři a ve vzdušném prostoru nad ním z 25. května 1972, Dohody mezi SSSR a USA o vytvoření Center pro snížení jaderného nebezpečí z 15. září roku 1987, a také Dohody mezi SSSR a USA o odvrácení nebezpečné vojenské činnosti z 12. června roku 1989;

se Strany dohodly na následujícím:

Článek 1

Strany spolupůsobí na základě principů nedělitelné a rovnoprávné bezpečnosti, nepřičinění újmy bezpečnosti jeden druhému, a za tímto účelem:

Nepodnikají kroky a neuskutečňují akce, které by se dotkly bezpečnosti druhé Strany, neúčastní se jich a nepodporují je;

Neuskutečňují akce v oblasti bezpečnosti schvalované každou stranou individuálně nebo v rámci mezinárodní organizace, vojenského svazku nebo koalice, které by podrývaly zásadní zájmy bezpečnosti druhé Strany.

Článek 2

Strany usilují o to, aby kterékoli mezinárodní organizace, vojenské svazky nebo koalice, jichž se účastní alespoň jedna ze Stran, zachovávaly principy, obsažené v Chartě OSN.

Článek 3

Strany nevyužívají území jiných států za účelem přípravy nebo realizace ozbrojeného napadení proti druhé Straně nebo jiných akcí, dotýkajících se zásadních zájmů bezpečnosti druhé Strany.

Článek 4

Spojené státy americké přijímají závazek vyloučit další rozšiřování Severoatlantické Aliance (NATO) východním směrem, zřeknout se přijetí do Aliance států, které byly součástí Svazu sovětských socialistických republik.

USA nebudou vytvářet vojenské základny na území států, které byly součástí SSSR, a které nejsou členskými organizacemi Severoatlantické Aliance, využívat jejich infrastrukturu pro vedení jakékoli vojenské činnosti, a také rozvíjet s nimi bilaterální vojenskou spolupráci.

Článek 5

Strany se zdržují rozmísťování svých ozbrojených sil a výzbroje, včetně v rámci mezinárodních organizací, vojenských svazků či koalic, v regionech, kde by byly takové akce druhou Stranou vnímány jako hrozba její národní bezpečnosti, s výjimkou uvedeného rozvoje v mezích národních území Stran.

Strany se zdržují letů těžkých bombardérů, vybavených pro jadernou či nejadernou výzbroj a přítomnosti hladinových bojových lodí všech tříd, a to i v rámci svazků, koalic a organizací v těch regionech které jsou mimo národní vzdušný prostor a mimo národních územních vod, odkud mohou zasahovat cíle na území druhé Strany.

Strany podporují dialog a realizují součinnost ve zdokonalování mechanizmů pro odvrácení nebezpečné vojenské činnosti v otevřeném moři a ve vzdušném prostoru nad ním, včetně dohodnuté maximální vzdálenosti pro sblížení bojových lodí a letadel.

Článek 6

Strany se zavazují nenasazovat rakety středního a dlouhého doletu na pozemních základnách mimo národní území, a také v těch regionech svého národního území, z nichž jsou takové zbraně schopné zasahovat cíle na národním území druhé Strany.

Článek 7

Strany vylučují dislokaci jaderných zbraní mimo národní území a vracejí takové zbraně, už dislokované za hranicemi národního území, k okamžiku nabytí účinnosti stávající Dohody, na národní území. Strany likvidují veškerou stávající infrastrukturu pro dislokaci jaderných zbraní mimo národní území.

Strany neprovádí přípravu vojáků a civilistů ze zemí, které nevlastní jaderné zbraně, k použití takových zbraní. Strany neprovádějí cvičení, výcvik sil obecného určení, včetně vypracovávání scénářů s použitím jaderných zbraní.

Článek 8

Stávající Smlouva nabývá účinnosti datem obdržení posledního písemného vyrozumění o splnění Stranami nutných pro to vnitrostátních procedur.

Vytvořeno ve dvou vyhotoveních, každé v ruském a anglickém jazyce, přičemž oba texty mají stejnou platnost.“

zdroj foto: freepik

Překlad © Institut slovanských strategických studií – ISSTRAS
při použití je uvedení zdroje povinné.

 

Leave a Reply

You must be logged in to post a comment.

Advertise Here
Advertise Here

Archiv